Status umělce nicméně nebude moct získat každý. Čtěte, jaké podmínky bude nutné splnit a jak o status umělce požádat.
Co se dozvíte v článku
O status umělce už lze žádat
Od začátku letošního července lze už podávat žádosti o status umělce. Kdo status získá, bude moct žádat o příspěvky na tvůrčí nebo studijní činnost, tzv. stipendia. Ta se sice udělovala už v minulosti, nově se však změnily podmínky, kdo všechno o ně může žádat.
Jak je umělec definován
Umělcem se rozumí fyzická osoba (bez ohledu na státní příslušnost), která vykonává tzv. činnost umělce (např. hudebník, herec, autor, překladatel nebo podpůrné profese přímo napojené na umělecký provoz, např. zvukař). Činnost umělce je možné rozdělit do tří kategorií.
Uměleckou činností, resp. činností umělce tedy je především umělecká činnost, tedy provádění uměleckých výkonů, jak je vymezuje především § 67 autorského zákona. Jedná se o hudebníky, tanečníky, herce apod., obecně o osoby, které provádějí umělecký výkon. Rovněž jde, jak stanoví autorský zákon, o sbormistra, dirigenta či režiséra, kteří sice nevytvářejí umělecké dílo, tedy nejsou zpravidla těmi, kteří jsou v přímém kontaktu s publikem.
Dále se jedná o činnost, kterou lze označit jako tvůrčí. Jde především o spisovatele, překladatele a obecně o autory jakýchkoli děl, jak je vymezuje autorský zákon ve svém § 2 odst. 1. Jedná o tvůrčí činnost umělecké povahy, nikoli tedy například o tvůrčí publikační činnost v oblasti technických věd.
Třetí skupinou jsou činnosti, které s uměleckou činností bezprostředně souvisí. Jedná se o činnosti, jejichž výsledkem nebývá vytvoření uměleckého výkonu či uměleckého díla, avšak pro jejich vytvoření a prezentaci jsou nezbytné. To lze ilustrovat na příkladu divadla: do této skupiny budou patřit osvětlovači, zvukaři, inspice, kostyméři apod. Všechny tyto činnosti bude možné podřadit pod personální působnost zákona. Bez těchto osob by nebylo možné realizovat divadelní představení,
píše se v důvodové zprávě k novele, která status zavedla, s tím, že status umělce naopak nemůže moci získat řidič nákladního auta, který doveze nezbytné kulisy, či účetní, která je sice pro provoz divadla nezbytná, avšak na realizaci představení se přímo nepodílí.
Kdo může získat status umělce
Podmínkou pro získání statusu umělce je, že fyzická osoba vykonávala uměleckou nebo související činnost nejméně 24 měsíců v době 3 let bezprostředně předcházejících dni podání žádosti o zápis do registru.
O žádostech rozhoduje ministerstvo
Kdo chce status umělce získat, musí podat žádost ministerstvu kultury (je zpoplatněna 1000 Kč). Ohledně zápisu do registru umělců u umělecké (například hudebníci, tanečníci či herci) a tvůrčí činnosti (například spisovatelé nebo překladatelé) je nicméně diskreční (na volném uvážení) pravomoc ministerstva kultury jen minimální. Jde pouze o posouzení, zda se žadatel o zápis věnuje této umělecké či tvůrčí činnosti po určitou dobu a zda to řádně doložil.
U souvisejících činností (například zmínění osvětlovači či kostyméři) je diskreční pravomoc ministerstva kultury širší. Na základě žádosti bude posuzovat, zda se konkrétní žadatel skutečně věnuje určité činnosti, nezbytné pro výkon umělecké činnosti, po stanovenou dobu a zda tato činnost souvisí s uměleckou činností bezprostředně, což je stěžejní prvek. Zde bude ministerstvo kultury využívat především argument e ratione legis: navrhovaná právní úprava se vztahuje na osoby, bez nichž by nebylo možné realizovat uměleckou činnost, a účelem úpravy je mimo jiné umožnit podporu těchto osob cestou příspěvků na tvůrčí nebo studijní účely. Podle možností a bude-li to nezbytné pro aplikaci zákona, bude využíván katalog prací (nařízení vlády č. 222/2010 Sb.),
uvádí důvodová zpráva.
Jak žádost podat
Žádost o zápis do registru (o status umělce) lze podat datovou schránkou (ID datové schránky Ministerstva kultury: 8spaaur), nebo poštou (adresa Ministerstva kultury: Maltézské náměstí 1, 118 00 Praha 1). Do předmětu žádosti se uvede „Zápis do registru umělců“. Do konce července by pak mělo dojít ke zprovoznění elektronického rozhraní pro podávání žádostí o zápis do registru. Ministerstvo rovněž připravilo formulář žádosti, není však nutné použít přímo tento.
Součást žádosti o zápis do registru by měly tvořit i přílohy, především kopie smluv, které potvrzují výkon konkrétní činnosti v konkrétním období (s přesností na dny). Minimální prokázaná doba se počítá za všechny uznatelné druhy a zaměření činnosti umělce dohromady, rozhodující je období, nikoli konkrétní zaměření.
Zápis do registru provede ministerstvo kultury do 30 dnů, je-li
- žádost o zápis do registru úplná a bez vad
- zaplacen správní poplatek; řídí se zákonem č. 634/2004 Sb. o správních poplatcích, resp. daňovým řádem
- prokázána činnost umělce (24 měsíců v období 3 let bezprostředně předcházejících dni podání žádosti)
Registr umělců bude neveřejný
Pokud ministerstvo žádost schválí, bude žadatel zapsán do seznamu fyzických osob, kterým udělilo status umělce. Registr je neveřejný a přístup do něj mají jen orgány státní správy v rozsahu potřebném k plnění jejich úkolů. Poskytovat údaje z registru též lze umělcům, o jejichž osobní údaje se jedná, a rovněž případně jiným fyzickým či právnickým osobám, těm však výlučně se souhlasem umělce. V registru jsou o umělcích vedeny tyto údaje: jméno, adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, a druh a zaměření umělecké činnosti.
Jaké podmínky budou muset splnit stipendisté
Kdo získá status umělce, bude moct žádat o stipendium od státu. Nárok však nebudou mít všichni umělci. O peníze budou moct žádat jen ti, jejichž příjmy z výkonu umělecké činnosti, tvůrčí činnosti nebo činnosti s uměleckou činností související tvoří alespoň polovinu výše celkových příjmů před zdaněním za 24 měsíců předcházejících dni podání žádosti o zápis do registru a současně nepřesáhnou v průměru tohoto období výši průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku podání žádosti o zápis do registru, vyhlášené podle zákona upravujícího zaměstnanost (aktuálně jde o 45 107 Kč).
Další podmínkou pro nárok na stipendium bude „nebýt v pracovněprávním vztahu“. Řečí zákona nesmí mít umělci ke dni podání žádosti o stipendium pracovněprávní vztah nebo služební poměr v rozsahu přesahujícím polovinu stanovené týdenní pracovní doby.
Nově také platí, že žadatelé o stipendium už nejsou omezeni věkem (zrušila se hranice 35 let věku). Dále se rozšířila možnost opakovaného čerpání stipendia – doposud šlo stipendium čerpat pouze dvakrát. Jak doplňuje důvodová zpráva, stipendium může sloužit i jako nástroj pro tzv. druhou kariéru, což se týká umělců, kteří se již své původní umělecké profesi nemohou z jakýchkoliv důvodů věnovat (typicky se může jednat o zhoršený zdravotní stav u hudebníků či tanečníků). V oblasti výše příjmů a v oblasti pracovněprávních vztahů se uplatní institut čestného prohlášení (§ 53 správního řádu) mimo jiné proto, že fakt, že žadatel nebyl zaměstnán po stanovenou dobu, nelze prokázat (uplatní se negativní důkazní teorie),
upřesňuje důvodová zpráva.
Na status umělce bude možné také navázat případné podpory v mimořádných situacích, jako byla například pandemie COVID –19. Nárok na stipendium tak nemusí být jediným důvodem, proč status umělce získat.
Zavedly se i nové sankce
Spolu se zavedením registru se zavedly i nové sankce. Pokud umělec neoznámí úřadům změnu skutečností důležitých pro zápis do registru nebo změnu svých údajů, může dostat pokutu až do výše 20 000 Kč.
ČLÁNKY DO MAILU