Jestliže je člověk v evidenci uchazečů o zaměstnání na úřadu práce a splní dané podmínky, má nárok na podporu v nezaměstnanosti. Náleží mu podpora i v případě, že si občas přivydělává?
Nárok na podporu v nezaměstnanosti vznikne, pokud během posledních dvou let před zařazením do evidence získal uchazeč dobu důchodového pojištění alespoň 12 měsíců, a to ze zaměstnání nebo při výkonu jiné výdělečné činnosti či náhradní dobou, a zároveň není poživatelem starobního důchodu.
Přivýdělek a podpora v nezaměstnanosti
Jak upozorňuje Úřad práce, souběh podpory v nezaměstnanosti a nekolidujícího zaměstnání zákon neumožňuje. V případě, že uchazeč pobírá podporu v nezaměstnanosti, a najde si nekolidující zaměstnání (pracovní nebo služební poměr, dohoda o pracovní činnosti) s měsíčním výdělkem nižším než polovina minimální mzdy, úřad práce po dobu trvání pracovněprávního vztahu výplatu podpory pozastaví.
Až dojde k o ukončení nekolidujícího zaměstnání, výplata podpory bude opět obnovena. Doba, po kterou je vykonáváno nekolidující zaměstnání, se nezapočítává do podpůrčí doby pro pobírání podpory v nezaměstnanosti,
upozorňuje úřad.
Jestliže ale uchazeč vykonává práci nebo činnost pro společenství vlastníků jednotek (SVJ) mimo pracovněprávní vztah, odměna členům výboru SVJ není překážkou pro výplatu podpory v nezaměstnanosti.
Výše podpory v nezaměstnanosti
Výše podpory se určí procentní sazbou z posledního výdělku zaměstnance nebo vyměřovacího základu OSVČ. Sazba podpory v nezaměstnanosti činí:
- první 2 měsíce podpůrčí doby 65 % průměrného měsíčního čistého výdělku,
- třetí a čtvrtý měsíc 50 % průměrného měsíčního čistého výdělku,
- po zbývající podpůrčí dobu (celkem pět, osm nebo jedenáct měsíců v závislosti na věku uchazeče o zaměstnání) 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku.
Maximální výše podpory v nezaměstnanosti v roce 2025 může dosáhnout až 26 163 Kč měsíčně. Pokud tedy byla žádost o podporu podána po 31. prosinci 2024, tedy už v novém roce 2025.