Hlavní navigace

Nepodceňujte “invalidní daň”, vloni vyšla firmy na miliardu korun


25. 4. 2013
Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

 Autor: www.isifa.com
Firmy s více než 25 zaměstnanci musí zaměstnávat zdravotně postižené, odebírat od nich výrobky nebo platit „invalidní daň“. Vloni šla do rozpočtu miliarda Kč.

Firmy, které mají více než 25 zaměstnancům, musí zaměstnávat lidi se zdravotním postižením, odebírat od nich výrobky či služby nebo odvést tzv. “invalidní daň” do státního rozpočtu. Nejde přitom o bagatelní částky, jenom na dani se vloni vybralo 1,18 miliardy korun.

Na invalidní dani se vybere miliarda korun

Zákon o zaměstnanosti už řadu let přikazuje společnostem, které mají více než 25 zaměstnanců, aby zaměstnávaly zdravotně postižené, a to ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Tento podíl činí 4 % a firmy mohou povinnost splnit třemi způsoby

a) zaměstnáváním osob se zdravotním postižením v pracovním poměru,
b) odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, 
c) odvodem do státního rozpočtu (tzv. “invalidní daní”).

Povinnost lze splnit také vzájemnou kombinací uvedených možností.

Počet firem, které svoji povinnost splnily odvodem do rozpočtu, ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) nesleduje. Ministerstvo nicméně eviduje, za kolik zdravotně postižených osob odvedly firmy do státního rozpočtu a jaká byla celková částka. Formou odvodu do státního rozpočtu byl v roce 2012 plněn povinný podíl za 19 315 osob se zdravotním postižením. Výše odvodu za každou osobu se zdravotním postižením činila za rok 2012 – 61 020 Kč. Odvod za rok 2012 tedy činí cca 1,18 mld. Kč, upřesnila serveru Podnikatel.cz Štepánka Filipová, mluvčí MPSV.

Brand24

Náhradní plnění omezil zákon

Ilustrační obrázek
Autor: www.isifa.com

Ilustrační obrázek

Přímým odvodům do státního rozpočtu nahrála také novela zákona o zaměstnanosti, která určila firmám, které poskytují náhradní plnění, limity, v jakém objemu mohou své výrobky nebo služby poskytnout. Limit činí 36násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce. Limit zákon o zaměstnanosti stanovil s cílem omezit tzv. přefakturaci, kdy se přes firmy zaměstnávající více než 50 % lidí se zdravotním postižením přefakturovávaly výrobky či služby, na jejichž výrobě či dodání se tento zaměstnavatel ale nijak nepodílel, vysvětlila Štepánka Filipová.

Stanovení limitů ale způsobilo, že firmy nabízející náhradní plnění, dosáhly svého limitu už před koncem roku, a na některé firmy se už nedostalo. Tyto společnosti pak musely místo náhradního plnění odvést do státního rozpočtu “invalidní daň”. Že poklesl objem náhradních plnění dokládají i statistiky. Zatímco v roce 2010 se formou odběru výrobků či služeb od zaměstnavatelů lidí zdravotním postižením povinný podíl plnil ve výši 2,53 %, tedy za 67 042 lidí se zdravotním postižením, v loňském roce se jednalo o 2,12 %, tedy za 55 775 osob se zdravotním postižením.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Zástupce šéfredaktora Podnikatel.cz a BusinessCenter.cz

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).