Hlavní navigace

Nezapomeňte na aktuální změny v účetnictví. Co se konkrétně změnilo?

Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed
Dagmar Kučerová

Od roku 2016 se mění účtové osnovy, výkazy a zavedené účetní postupy. Upravila se i tvorba opravných položek k pohledávkám. A to již pro období roku 2015.

Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Od roku 2016 došlo k výrazným změnám zákona o účetnictví, včetně prováděcích vyhlášek. Mění se i některé účetní postupy. Připomeňme si i změny v problematice opravných položek k pohledávkám. Čtěte také: Účetní čekají změny v účetnictví, ve vyhláškách i v ověřování účetní závěrky

Novela zákona o účetnictví

V návaznosti na právní předpisy Evropské unie byla do zákona o účetnictví a jeho prováděcích vyhlášek, včetně té pro podnikatele č. 500/2002 Sb., implementována celá řada změn. Novelizovaná ustanovení účetních předpisů se použijí poprvé v účetním období započatém dnem 1. ledna 2016 nebo později (v případě hospodářského roku). K tomuto datu by samozřejmě měly být upraveny i vnitropodnikové účetní směrnice a účtový rozvrh.

  1. Změny směrné účtové osnovy – změnila se formulace některých názvů, ale i vymezení obsahu některých účtových skupin. S úpravou účtového rozvrhu souvisí i zásadní změny v členění výkazů účetní závěrky.
  2. Změny ve výkazech – rozvaha i výsledovka hierarchicky člení na pět úrovní. S tím je logicky změněna i jejich struktura, včetně obsahu jednotlivých řádků. Ke změnám dochází například při vykazování bankovních úvěrů, odpisů dlouhodobého majetku nebo nákladů na prodané zboží. 
  3. Změny v účetních postupech – dochází ke změnám v účtových postupech, kupříkladu se jedná o účtování o nedokončené výrobě a aktivaci majetku prostřednictvím nákladových účtů skupiny 58 místo dosavadních výnosových účtů skupiny 62.

Rozdělení účetních jednotek

Významnou změnou, o které server Podnikatel.cz již podrobně informoval, je rozdělení účetních jednotek do čtyř kategorií. Kategorie se stanoví podle výše aktiv, čistého obratu a průměrného počtu zaměstnanců. K rozvahovému dni musí být splněna aspoň dvě ze tří kritérií. Kategorie a kritéria v přehledné tabulce uvádí článek: Novela zákona o účetnictví od roku 2016 

Úleva od povinností

Ilustrační obrázek
Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed

Účetnictví se od roku 2016 zásadně mění.

Mikro a malé účetní jednotky, kterých je více než devadesát procent, mohou uvádět v příloze k účetní závěrce pouze část údajů. Rovněž nemusí sestavovat přehled o peněžních tocích ani přehled o změnách vlastního kapitálu. Pro mikro účetní jednotky neplatí povinnost k rozvahovému dni oceňovat příslušná aktiva reálnou hodnotou. Další úlevy pro mikro a malé jednotky jsou odvozeny od povinnosti mít účetní závěrku ověřenu auditorem. Kritéria a hranice se zde v podstatě nemění. Platí aktiva nad 40 mil. korun, čistý obrat nad 80 mil. korun a počet zaměstnanců nad 50, kde u akciových společností stačí splnit jedno a u ostatních dvě z těchto kritérií. Mikro jednotky nebudou auditu podléhat nikdy, jedině pokud by jim to ukládal zvláštní zákon. Mikro a malé jednotky nepodléhající auditu mohou sestavovat výkazy účetní závěrky ve zkráceném rozsahu, nemusí vyhotovovat výroční zprávu a zveřejňovat výkaz zisku a ztráty. Více v článku: Nové povinnosti účetních jednotek od roku 2016

Návrat jednoduchého účetnictví

Po letech se navrátilo jednoduché účetnictví. To bylo ze zákona o účetnictví vyřazeno od roku 2004. Ovšem některým účetním jednotkám bylo v souladu s ustanovením § 38a zákona o účetnictví umožněno jeho vedení i nadále. Jednalo se o občanská sdružení a jejich organizační jednotky, které mají právní osobnost, církve a náboženské společnosti nebo církevní instituce, jež jsou církevní právnickou osobou, a honební společenstva, pokud jejich celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhly 3 000 000 korun. Přitom se ale na uvedené účetní jednotky vztahovala ustanovení zákona o účetnictví (včetně jeho prováděcích právních předpisů) v úpravě do konce roku 2003. Ovšem v souvislosti s účinností nového občanského zákoníku od 1. ledna 2014 přetrvávala u jmenovaných účetních jednotek nejistota, zda mohou i nadále pokračovat ve vedení jednoduchého účetnictví, případně zda mohou nově vzniklé spolky jednoduché účetnictví začít používat.

Nově již tyto drobné účetní jednotky nemusí postupovat v souladu se zrušeným právním předpisem. Navíc by vedení účetnictví pro ně bylo administrativně i finančně náročné. Návrat jednoduchého účetnictví je proto přizpůsoben jejich potřebám. Změna se dotkla pouze specifikovaných účetních jednotek splňujících určitá kritéria podle nového paragrafu 1f zákona o účetnictví, kterým je vedení jednoduchého účetnictví založeného na účtování o příjmech a výdajích opět umožněno. Čtěte více: Jednoduché účto se vrací. Nebude ale pro každého

Opravné položky k pohledávkám (pro rok 2015)

Novela zákona o rezervách, který upravuje mj. problematiku tvorby daňových opravných položek k pohledávkám, nabyla účinnosti již od 1. ledna 2014. Podle této novely zveřejněné ve Sbírce zákonů pod číslem 344/2013 Sb. je však možné postupovat poprvé při sestavení účetní závěrky za rok 2015.

Změny se dotkly tvorby opravných položek k nepromlčeným pohledávkám podle ustanovení § 8a, a to pohledávkám splatným od 1. ledna 2014. U pohledávek po splatnosti déle než 18 měsíců (tj. při sestavení účetní závěrky k 31. prosinci 2015 jde o pohledávky splatné mezi 1. lednem 2014 a 30. červnem 2014), lze nově tvořit opravné položky až do výše 50 procent neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, a to i v případě, že nejsou soudně vymáhané.

Vyšší tvorbu opravných položek (až do výše 100 procent) umožnila novela u pohledávek po splatnosti déle než 30 měsíců. Ovšem jedná se o pohledávky splatné po 1. lednu 2014. Proto takto budou postupovat poplatníci, jejichž účetním obdobím je kalendářní rok při sestavení účetní závěrky k 31. prosinci 2016.

U pohledávek splatných před 1. lednem 2014 se nic nemění. Nová pravidla pro tvorbu opravných položek se týkají splatnosti po tomto datu.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).