Chránit svůj výrobek, své logo, či svůj název proti okopírování lze po celé Evropské unii. Stačí jen získat ochrannou známku Společenství a označení se tak stane jedinečným. Vzhledem ke správním poplatkům se však nejedná o levnou záležitost.
Chránit svůj výrobek, své logo, či svůj název proti okopírování lze po celé Evropské unii. Stačí jen získat ochrannou známku Společenství a označení se tak stane jedinečným. Vzhledem ke správním poplatkům se však nejedná o levnou záležitost.
Nedílnou součástí marketingu všech firem je snaha odlišit se od konkurence. Zároveň podnikatelé chtějí, aby si je či jejich výrobek zákazník zapamatoval (pokud možno v pozitivním slova smyslu). Pokud podnikatel vymyslí originální slogan či šikovné grafické ztvárnění jména firmy, může požádat o ochrannou známku Společenství, aby na jeho nápadu neparazitovali jiní.
Ochranné známky slouží jako nástroj průmyslově právní ochrany k odlišení výrobků či služeb jednoho podnikatele od výrobků či služeb jiných podnikatelů. Národní ochranné známky upravuje Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách.
Pokud ale firma nepodniká jen na území Česka a chce chránit své označení po celé Evropské unii, má možnost požádat o tzv. ochrannou známku Společenství (Community Trade Mark, dále jen CTM). Tu upravuje nařízení Rady (ES) č. 40/94, o ochranné známce Společenství (dále jen nařízení). Dle čl. 4 nařízení „může být ochrannou známkou Společenství jakékoli označení schopné grafického ztvárnění, zejména slova, včetně vlastních jmen, kresby, písmena, číslice, tvar výrobku nebo jeho balení, pokud jsou způsobilá rozlišit výrobky nebo služby jednoho podniku od výrobků nebo služeb jiných podniků.“
O zápisu ochranné známky do rejstříku rozhoduje vždy příslušný úřad. Například u tzv. „národních” ochranných známek, tedy známek platných jen na území České republiky, je to Úřad průmyslového vlastnictví, u ochranných známek Společenství je to evropský Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu (OHIM) se sídlem ve španělském Alicante,
uvedl pro business server Podnikatel.cz Martin Strnad z advokátní kanceláře Havel & Holásek. Ochranná známka Společenství má platnost pro celé území Unie a jakékoli změny s ní spojené se také týkají celého prostoru Společenství.
Pro podnikatele přinášejí ochranné známky několik výhod. Mohou se díky nim lépe bránit proti užívání stejného či podobného označení jinou firmou. To je významné zejména pro podnikatele, kteří při svém marketingu vůči zákazníkům staví často na konkrétní značce výrobku, na svém jméně, logu, či sloganu,
řekl pro business server Podnikatel.cz Martin Strnad.
O ochrannou známku Společenství mohou požádat všechny firmy. Majiteli ochranné známky Společenství mohou být všechny fyzické nebo právnické osoby, včetně veřejnoprávních subjektů,
podotkla pro business server Podnikatel.cz Markéta Tulachová z oddělení ochranných známek Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV). K 31.12.2007 bylo registrovaných 991 CTM českými subjekty. Obecně se dá říct, že se CTM přihlašují nejvíce pro služby ve třídách 35 (propagační činnost), 41 (výchova, zábava, sport), 42 (různé služby, vědecké služby) a výrobky ve třídách 9 (přístroje), 16 (papírenské výrobky), 25 (oděvy, obuv) mezinárodního třídění výrobků a služeb,
dodala dále Markéta Tulachová.
Počet žádostí z Česka o CTM podaných od vstupu ČR do Evropské unie stále stoupá, v roce 2007 bylo v evidenci 483 přihlášek o udělení CTM. I přesto ale patří ČR k zemím, ze kterých přichází nejméně žádostí o CTM. Těžko lze říci, jaké typy firem žádají o CTM nejčastěji, údaje totiž nejsou k dispozici. Dá se však konstatovat, že ochranná známka se může hodit takřka v každém odvětví. Nejúčelnější a patrně tedy i nejčastěji využívaná bude ochranná známka Společenství u subjektů, které působí ve více zemích EU, protože jinak by zvolily levnější a jednodušší národní registraci jen pro území České republiky,
domnívá se Martin Strnad.
Pokud podnikatel dostane CTM, získá tím i řadu práv, které může uplatnit. Jedná se dle směrnice hlavně o tato práva:
Možnost zakázat třetím osobám užívat bez souhlasu v obchodním styku
Majitel CTM pak navíc třeba může zakročit proti tomu, aby byla jeho CTM např. v encyklopediích, či slovnících vysvětlována jako druhový název zboží či služeb.
Pokud se podnikatel rozhodne požádat o CTM, měl by také vědět sazebník poplatků, se kterým se ochranné známky pojí. Nejedná se totiž o levnou záležitost.
Poplatek za podání CTM | Základní přihlašovací poplatek (pro 1 a� 3 třídy výrobků a služeb) | 900 EUR |
---|---|---|
Dodatkový poplatek (za každou další třídu výrobků a služeb) | 150 EUR | |
Poplatek za registraci CTM | Základní poplatek za registraci | 850 EUR |
Dodatkový poplatek (za každou další třídu výrobků a služeb) | 150 EUR | |
Ostatní poplatky | Za návrh na zrušení nebo prohlášení neplatnosti | 700 EUR |
Obnova | 1500 EUR | |
Dodatkový poplatek (za každou další třídu výrobků a služeb) | 400 EUR | |
Odvolání | 800 EUR | |
Konverze | 200 EUR | |
Převod přihlášky CTM i registrované CTM | 200 EUR | |
Zápis licence | 200 EUR |
Každý by tak měl zvážit, zda se mu investice do CTM vyplatí.
Užíváte či plánujete užívat
zástupce šéfredaktora
Podnikatel.cz (www.podnikatel.cz)
Průvodce vaším podnikáním. ISSN 1802-8012
Copyright © 2007 – 2018 Internet Info, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Powered by Linux.
Při poskytování služeb nám pomáhají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas.