Od hobby ke stovkám zákazníků: Jak se z včelaření stalo podnikání snů

Vše začalo na Facebooku

Se včelařením začal Josefův švagr a on měl od dětství rád teraristiku a hmyz obecně. Měl za sebou nějaké zkušenosti s podnikáním a hledal směr. Říkal si, že by mohl zkusit včelařství, protože se mu líbily včely, přišlo mu to zajímavé a líbilo se mu také fungování včelstev. Tehdy tedy ještě bez podnikatelského záměru. V roce 2016 pak vzniklo rodinné Včelařství Domovina, což byl podle Josefa začátek, jak se ukázat světu.

Založili si facebookovou skupinu a tehdy hledali její název. Pojmenování včelařství většinou vychází z lokality nebo jména včelaře. My jsme Kölblovi a včelařství Kölbl se nám příliš nelíbilo. Hledali jsme něco českého, co by vycházelo z venkova a tak jsme přišli na Domovinu, prozrazuje Josef s úsměvem. Na Facebook poté dávali příspěvky, udělali kampaň, že vozí med do Prahy lidem domů a tímto způsobem začali prodávat. Podle Josefa to tehdy v těchto pidi měřítkách fungovalo. Dnes mají přes 80 včelstev na dvou včelnicích v okolí Habrů na Vysočině a Havlíčkobrodsku.

Hlavní je hlídat stav včelstev

Josef Kölbl popisuje, že začali včelařit s klasickou úlovou sestavou nazvanou Langstroth, což je úplně obyčejný nezateplený dřevěný úl. Jsou to tenké stěny ze dřeva na studenou stavbu, tedy u otvoru, kde včely lítají, mají přímo naproti tomu uličky. U teplé stavby jsou plásty proti vstupu a tolik tam netáhne. Před pěti lety, když bylo Včelařství Domovina už větší farmou, začali mít větší problémy s úhyny a kleštíky včelími. Není to nic nového, řeší to každý, i my od samotného začátku. Ale bylo demotivující, že vám vždy něco uhyne a říkali jsme si, jakým směrem se vydat, doplňuje Josef s tím, že se rozhodli vyzkoušet termosolární úly. Jedná se o český vynález velkého včelaře a vědce Romana Linharta. Tím se snažíme řešit otázku kleštíka a varoázy, je to taková léčba teplem u které se vyhýbáte chemii. Úl hubí kleštíka teplem a včele to nevadí, shrnuje Josef.

Podle Josefa je na péči o včely nejzásadnější pohlídat si jejich zdravotní stav. Od června do září hrozí právě zamoření kleštíkem, což je malé zvířátko a parazit, který se rychle množí a rozšiřuje se v úlu. Jak se rozrůstá jeho populace, může zamořit celé včelstvo a na podzim včelstva začnou padat, takzvaně na varoázu, ale kleštík přenáší různé viry. To je podle Josefa problém číslo jedna, který není radno podceňovat. Myslí si, že když začínali, tak to nebylo tak hrozné. Je tedy potřeba to hlídat a dělat spady kleštíka.

Právě sledování včelstva zabírá hodně času a je náročné. Aby věděli, v jakém jsou stavu a jestli je potřeba zasáhnout. Josef vysvětluje, že kleštík je k nám uměle zavlečený globalizací. Není u nás původním parazitem včel a umí si s ním například poradit asijské včely. Je potřeba to řešit a neustále monitorovat a léčit. Nepřemýšlíme nad tím, že je to zbytečná práce, ale rozhodně je nutná, doplňuje.

Překážkou je i počasí

Při včelaření hraje velkou roli také počasí. Jsou zemědělci, takže jsou na něm závislí a záleží hlavně na jaře a podzimu. Například nemají rádi příliš teplý podzim, tropické září, říjen, kdy je 25 stupňů. To je pro včely naprosto špatně, matka klade a včely, které by se měly zazimovávat a odpočívat, jsou stále aktivní a opotřebovávají se, vysvětluje Josef s tím, že druhým negativním faktorem je, že v takovém počasí se množí populace kleštíka.

Také je problém, když je na jaře nějaký extrémní jev, například v podobě velkého sucha nebo tropických teplot. Včelstvo se totiž nějakým způsobem vyvíjí, a to na základě snůšky, kterou má. Jakmile je přínos nektaru, matka ploduje. To je tak vždycky, ale problém je v tom, že se včelstvo nějakou dobu líhne a pokud je tropické jaro a všechno vykvete v jeden moment nebo o několik dní dřív, tak včelstva nezvládnou být v síle na hlavní snůšku. Ta pak není taková, jaká by měla být. Nebo když je velké sucho, tak například řepka když nemá vláhu, tak sama nemeduje. A řepka je přitom kvalitní zdroj nektaru, přidává Josef.

Na kvalitu medu mají vliv hlavně včely

Jak zdůrazňuje Josef, na kvalitu medu mají v první řadě vliv včely, ale nedá se mluvit o tom, že by dělaly něco špatného. Další krok je pak na včelařovi, kde záleží na tom, aby byl med správně stočený, uzrálý, aby neměl v sobě větší obsah vody. Dále jde o uskladnění, aby med nekvasil a aby byl ve správných podmínkách. Podle Josefa to není zase tak složité, není to velká věda, ale je dobré dodržet nějaké zásady.

Pokud si lidé kupují med, je těžké říct, kdy by měli při nákupu zbystřit. Co se týče chování nebo rozborů medů, to jde poznat velmi špatně. Říká se, že pokud med nekrystalizuje, tak to není med, nebo je znehodnocený nějakou filtrací nebo přehříváním a podobně, což je pravda. Problém je v tom, že falšování medů zašlo až tak daleko, že není možné to v domácích podmínkách poznat, podotýká Josef s tím, že sám doporučuje mít objevený zdroj kvalitního medu a vědět, od koho si ho zákazník kupuje.

Druhým faktorem podle něj je, že by například v obchodech nešel cestou nejlevnější cenové nabídky. Tam je totiž daleko větší šance, že med není pravý. Podobně by byl obezřetný také u velkých zahraničních distributorů. I v českých supermarketech je spousta dobrého medu od českých producentů, českých včelařů, kde testování vychází dobře a máte za tím konkrétního včelaře, dodává.

• 
• 
• 

Dalších 18 fotografií

Hitem je malina v medu

Včelařství Domovina uvedlo v roce 2019 na trh medovou pomazánku. Kölblovi tehdy přemýšleli, jakou přidanou hodnotu mohou medu dát a jaký udělat produkt, který na trhu chyběl. Seznámili se s produktem ochucený med, což je klasický květový med napastovaný. To znamená, že je uveden do krémovité konzistence a do něj je zamíchané ovoce nebo koření v suchém stavu, aby med nemohl kvasit. Tak vznikla pomazánka, kde je hlavním nositelem chuti med a je to velmi zajímavá alternativa k různým sladkým pomazánkám, popisuje Josef.

V nabídce mají mnoho příchutí a začínali se skořicí. Ta pro ně vycházela z tradic, protože už předkové do medu přidávali skořici. A navíc výborně chutnala. Poté se přidávaly další kombinace jako je malina nebo zázvor. Od léta máme příchuť zázvor s citronem, kterou si lze dát do horké vody nebo do čaje. Příjemně to osladí, ale cítíte v tom citron i zázvor, doplňuje Josef s tím, že se nyní snaží jít cestou limitek a originálních příchutí, než nějakých prvoplánových. Hledají tedy nové chutě a zajímavé kombinace. U zákazníků patří mezi nejoblíbenější produkty malina v medu, borůvky v medu nebo zázvor v medu.

Kromě nejrůznějších medových produktů jako jsou tyto pomazánky, ořechy v medu nebo medovina nabízí včelařství také semínka rostlin. Je o to velký zájem a udělali to proto, že včelám chybí bohaté prostředí na sběr pylu. Jak vysvětluje Josef, nemají rádi monokultury, což je typicky řepka, kdy je jen jeden druh pilu a nektaru. Potřebují bohatost snůšky, což z přírody trochu vymizelo, louky příliš nekvetou a není žádoucí, aby v nich byly nejrůznější plevele a květiny. 

Semínka se mohou dávat do truhlíků i do země, kde za několik týdnů vyrostou a kvetou. Všechny jsou nektodárné a pylodárné, takže prospívají včelám ke skvělé snůšce. Také jsme to dělali kvůli tomu, abychom lidem ukázali, sázejte tyto květiny, protože jsou pro včely důležité a snůška a její skladba je pro včely zásadní. Navíc je v tom promítnuté i naše poselství zachránit včely, přidává dále Josef Kölbl.

Podpora rozkvetlého světa

Včela je významný opylovač, opyluje drtivou většinu zemědělských plodin. Její existence má velký dopad na potravinářství. To je první věc, ale nám jde o to, aby včela vůbec existovala a aby se jí dobře dařilo. Aby nebyla utlačovaná a neživořila, zdůraznuje Josef. S tím souvisí i zdravotní stav včel, proto například ve Včelařství Domovina používají výše zmíněné termosolární úly. Je tedy jejich cílem pomáhat včele, aby měla vhodné prostředí, aby mohla být zdravá a aby mohla žít bez chemických preparátů.

Nejzásadnější je podle Josefa, aby lidé podporovali rozkvetlý svět a starali se o přírodu kolem. Je to jak na lidech, tak i na zemědělcích. Oni s nimi často řeší, aby se odvázali a zkusili i něco jiného než je řepka nebo kukuřice. Pro včely je například zajímavý kmín. Dalším tématem jsou louky. Josef rozumí jejich pohledu, kdy potřebují mít travní směs pro kravičky, ale tady by mohli pomoct zahrádkáři nebo lidé, co mají pozemek a mají možnost nesekat trávník a podporovat nejenom včely, ale i ptactvo, aby mělo stravu a aby se jim tam líbilo.

Josef uvádí, že včelaření je součástí jejich času a jejich rodiny, stejně jako podnikání a vše kolem toho. My to neoddělujeme, je to součástí našich životů a máme to tak rádi, doplňuje a přidává, že žijí v souladu se vším, co je baví. Je to občas nějaká dovolená, včelaření, podnikání a děti to vnímají úplně stejně, uzavírá s úsměvem.

Tip na další příběh

Nabízejí spaní ve včelíně. Vyprodáno mají na rok dopředu

Manželé Dočekalovi odešli z Prahy do prostředí Orlických hor, kde si vybudovali zcela nové rodinné zázemí. K tomu postavili mobilní ubytování, které návštěvníkům nabízí nevšední zážitek. Více v článku.

• 
• 
• 

Dalších 18 fotografií