Pro řadu OSVČ to znamená, že první měsíc/e roku 2026 budou muset minimální zálohy na sociální pojištění ve výši 5720 Kč a teprve až novela nabyde účinnosti, budou si je moct snížit na 5005 Kč. Rozdíl zaplacený do účinnosti novely nicméně půjde nárokovat jako přeplatek. Nejasnosti panují okolo paušální daně, protože návrh ji vůbec neřeší.
Co se dozvíte v článku
Zálohy nakonec budou oproti plánu o 715 Kč nižší
Nově vznikající vládní koalice splnila svůj slib a do Poslanecké sněmovny již poslala návrh zákona, který pro příští rok (a další roky) ponechává minimální vyměřovací základ u sociálního pojištění OSVČ hlavních na 35 % průměrné mzdy. Dle nyní platné legislativy by přitom měl od roku 2026 stoupnout na 40 % a minimální zálohy na sociální pojištění se tak zvýšit z 4759 Kč na 5720 Kč. Novela ale počítá s tím, že minimální zálohy nakonec budou činit jen 5005 Kč. Nicméně platí, že kdo hradí nyní vyšší zálohy, zastavení nárůstu minimálního vyměřovacího základu se ho nijak nedotkne.
U zdravotního pojištění pak k žádné změně nedojde, jelikož se počítá jiným způsobem, a i po plánované úpravě bude v roce 2026 činit 3306 Kč měsíčně.
Jde o kompromis, říká nová vládní koalice
Zvyšování minimálního vyměřovacího základu z 25 až na 40 % přinesl konsolidační balíček, který nabyl účinnosti na začátku roku 2024 a který též u sociálního pojištění OSVČ zvýšil vyměřovací základ z 50 na 55 %. Podle nové koalice však tyto změny spolu s dozvuky energetické a inflační krize tíživě ovlivnily ekonomický status OSVČ, zejména drobných živnostníků.
Navrhuje se proto, aby alespoň v případě měsíčního vyměřovacího základu OSVČ, která vykonává tuto činnost jako hlavní, se jeho výše od roku 2026 již dále nezvyšovala a zůstala zachována na úrovni roku 2025, tj. na úrovni 35 % průměrné mzdy. Návrh současně s cílem neohrozit stav veřejných financí neusiluje o návrat znění citovaných ustanovení do období před přijetím konsolidačního balíčku a tím představuje přijatelný kompromis pohledem obou chráněných zájmů,
píše se ve zdůvodnění návrhu.
Zákon se nestihne do konce roku schválit
Ačkoli se nová vládní koalice na návrhu shodla a dá se předpokládat, že projde, není jisté, kdy se tak stane. Samotní předkladatelé novely počítají s tím, že do konce roku se normu nepodaří vyhlásit ve Sbírce zákonů ČR, a to navzdory tomu, že navrhují, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem souhlas již v prvním čtení.
Účinnost návrhu zákona se navrhuje stanovit od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení zákona, aby se co nejdříve předešlo dalšímu navyšování měsíčního vyměřovacího základu pro OSVČ, které tuto činnost vykonávají jako činnost hlavní. S ohledem na očekávaný průběh schůzí nové Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a průměrnou délku legislativního procesu je zřejmé, že již není možné vyhlásit zákon ještě v roce 2025,
dodává se ve zdůvodnění.
Přečtěte si také:
OSVČ snížíme pro rok 2026 odvody, letos ale zákon asi nestihneme, říká Schillerová
Rozdíl v zálohách bude přeplatkem, který se na žádost vrátí
Navrhuje se proto, aby se v roce 2026 v období před účinností navrhovaného zákona rozdíl mezi zaplacenou zálohou na pojistné z nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu ve výši 40 % průměrné mzdy a zálohou na pojistné, která by byla stanovena podle navrhované úpravy z nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu ve výši 35 % průměrné mzdy, považoval za přeplatek, pokud osoba samostatně výdělečně činná o vrácení tohoto rozdílu požádá. Ohledně tohoto přeplatku by pak platil obecný režim podle § 17 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
Takto se dosáhne fakticky stavu, jako by navrhovaná úprava byla účinná již od počátku roku 2026. Pokud osoba samostatně výdělečně činná o vrácení uvedeného rozdílu nepožádá, zohlední se zaplacená záloha při stanovení pojistného za rok 2026 podle § 14 odst. 11 a odst. 12 tohoto zákona (tj. bude nižší nedoplatek na pojistném nebo vznikne přeplatek na pojistném),
vysvětluje se ve zdůvodnění návrhu.
Nejasnosti panují u paušální daně OSVČ
Zastavení nárůstu minimálního vyměřovacího základu u sociálního pojištění se projeví i prvním pásmu paušální daně OSVČ, ve kterém se platí minimální částka zdravotního pojistného, 1,15násobek minima sociálního pojistného a daň ve výši 100 Kč – pro rok 2025 jde o 8716 Kč. V druhém pásmu OSVČ hradí 16 745 Kč a v třetím 27 139 Kč. V prvním pásmu tak dle původních předpokladů měla paušální daň vzrůst na 9984 Kč, nakonec by ale měla činit „jen“ 9162 Kč měsíčně. V druhém a třetím pásmu by měla zůstat stejná jako letos, tedy 16 745 Kč v druhém pásmu a 27 139 Kč ve třetím.
Zatímco u sociálního pojištění je postup v případě neschválení novely do konce roku stanoven, paušální daň návrh nijak neřeší. Není tak jasné, zda budou muset paušalisté nějak aktivně o vrácení přeplatku žádat a případně jak. Záměr předkladatele je takový, že by v případě paušalistů mělo dojít k zápočtu případných přeplatků a ponížení platby v dalším měsíci či měsících. Konkrétní řešení ale bude na straně ministerstva práce a sociálních věcí a České správy sociálního zabezpečení v závislosti na datu účinnosti zákona a velikosti případného přeplatku,
upřesnila serveru Podnikatel.cz Alena Schillerová, pravděpodobná budoucí ministryně financí, která návrh novely spolupředložila.
Každopádně platí, že dokud novela nebude schválena a nenabyde účinnosti, budou muset OSVČ platit zálohy na sociální pojištění a paušální daň v původně plánované výši.
ČLÁNKY DO MAILU