Rok s nařízením DSA: Na co nesmí e-shopy zapomínat a co si musí pohlídat?

O jaké nařízení se jedná?

Pod zkratkou DSA (Digital Service Act) se skrývá nařízení 2022/2065 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních službách). Vešlo v platnost v listopadu 2022 a účinnosti nabylo v únoru 2024. Jak uvádí Ministerstvo průmyslu a obchodu, nařízení komplexně upravuje sektor digitálních služeb v rámci EU. Jeho cílem je zajistit správné fungování jednotného trhu, udržovat bezpečné online prostředí a chránit základní práva uživatelů. Nařízení stanovuje pravidla a povinnosti pro digitální služby, které fungují jako zprostředkovatelé, tedy propojují uživatele se zbožím, službami a obsahem. Jedná se o celé spektrum digitálních služeb, od služeb poskytujících síťovou infrastrukturu, přes webhosting až po online platformy, jako jsou sociální sítě nebo internetová tržiště, upřesňují.

Uživatelé mohou díky nařízení například jednoduchým způsobem nahlašovat nezákonný obsah, zboží nebo služby na online platformách. Platformy mají povinnost informovat uživatele o odstranění jejich obsahu a uživatelé mají možnost se proti tomu odvolat. Díky systému ověřování by mělo docházet k důvěryhodnějším informacím o prodejcích a také vyšší transparentnosti.

Český telekomunikační úřad v tiskové zprávě zmiňuje, že v České republice bylo identifikováno 2659 relevantních poskytovatelů služeb. Z toho pak 1976 poskytuje prostý přenos, 3 ukládání do mezipaměti, 564 hostingové služby, 182 spadá do kategorie online platformy, 76 do kategorie online tržiště a 1 subjekt do kategorie internetový vyhledávač.

Přečtěte si také:

Internet bude pod větší kontrolou. Od zítřka platí nové nařízení DSA

Kdy se DSA týká e-shopů?

Internetových obchodů se DSA týká, pokud na e-shopu umožňují jakýkoli uživatelský obsah. Jak vyjmenovává advokátka Petra Dolejšová, týká se jich to, pokud u nich může zveřejnit svou recenzi, nahrát k nim komentář, video nebo fotku, může přispívat na jejich blog nebo přes ně prodávat své produkty a služby. Tedy pokud se na takový internetový obchod může dostat obsah, který vloží někdo jiný než e-shop a jeho zaměstnanci. Dále podotýká, že se do toho naopak nepočítá, pokud obsah nevkládá přímo přes e-shop, ale přes jinou službu (například API nebo jiný embedovaný nástroj, widget). Tedy pokud máte na svém e-shopu recenze z Heuréky, ale fakticky jsou vložené a editovatelné jen na Heuréce. Ne přímo u vás, upřesňuje na blogu.

Jaké jsou povinnosti e-shopů?

Podle nařízení výše popsané e-shopy spadají pod hostingové služby. Vztahují se k nim tedy tyto povinnosti:

• Poskytovatelé hostingových služeb mají navíc k povinnostem pro všechny zprostředkovatelské služby povinnost zavést tzv. mechanismus oznamování a přijímaní opatření (tzv. „Notice and Action“), který umožní uživatelům nahlašovat obsah, který považují za nezákonný.
• Poskytovatel služby musí na každé takové nahlášení reagovat a v případě smazání příspěvku poskytnout uživateli, který obsah nahrál, odůvodnění.
• Hostingové služby mají také povinnost informovat donucovací nebo soudní orgány v případě podezření na trestný čin ohrožující život či bezpečnost osob.

K povinnostech pro všechny zprostředkovatelské služby patří, že si všichni poskytovatelé zprostředkovatelských služeb budou muset zřídit jednotné kontaktní místo pro přímou elektronickou komunikaci s dozorovými orgány v členských státech a komisí, ale také s uživateli. Český komunikační úřad k tomu dodává, že údaje o kontaktním místě musí být snadno dostupné a aktuální. 

Zároveň doporučuje informaci uvést na relevantním místě webových stránek, ideálně ve formě e-mailové adresy. Kromě toho musí poskytovatel uvést, jakými úředními jazyky lze prostřednictvím kontaktního místa komunikovat. Vždy musí být uveden minimálně úřední jazyk členského státu, ve kterém je poskytovatel usazen (v ČR čeština), a dále musí poskytovatel akceptovat komunikaci v angličtině. Poskytovatel by měl volit takové jazyky, u kterých lze předpokládat, že nebudou vytvářet komunikační bariéru, je uvedeno v příručce.

Jak uvádí Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, DSA zprostředkovatelským službám ukládá také povinnost informovat ve svých smluvních podmínkách o postupech moderace obsahu a dalších omezeních. A to včetně rozhodování založeném na algoritmech. Stanovuje pravidla, která musí smluvní podmínky splňovat. Dále jsou poskytovatelé povinni alespoň jednou ročně zveřejňovat zprávy o veškerém moderování obsahu, které služba provedla v příslušném období s tím, že množství a rozsah informací se liší dle typu služby.

Co si pohlídat?

Proces oznamování nezákonného obsahu a nastavení s tím spojených pravidel patří ke stěžejním cílům celého nařízení DSA. Poskytovatelé tedy musejí zavést snadno přístupné a uživatelsky přívětivé mechanismy, které umožní kterékoli osobě bez rozdílu (spotřebitel, podnikatel, veřejná instituce nebo důvěryhodný oznamovatel) pomocí elektronických prostředků oznamovat poskytovatelům výskyt konkrétních informací v rámci jejich služby, které oznamovatel považuje za nezákonný obsah. Jak vyjmenovává ČTÚ, k nezákonnému obsahu patří například porušování autorského práva, nenávistné projevy, teroristický obsah, prodej zakázaných nebo padělaných výrobků, dětská pornografie, navazování kontaktu s dětmi za sexuálním účelem, nelegální prodej zvířat, internetové podvody nebo šíření škodlivého softwaru.

Úřad dále doporučuje, aby byl přístup k uvedeným mechanismům pro uživatele jednoduchý a co nejvíce uživatelsky vstřícný. Ideálně by měl být umístěn v blízkosti informací, které mohou být předmětem oznámení. Uvedeného cíle lze dosáhnout např. umístěním ikony či tlačítka „Oznámit nezákonný obsah“ u každé informace poskytnuté příjemcem služby nebo viditelnou záložkou v zápatí internetové stránky, doplňují.

Jaké jsou sankce a pokuty?

Porušení povinností stanovených nařízením DSA je přestupkem. Hrozí pokuta až do výše 6 % celosvětového ročního obratu dosaženého za poslední ukončené účetní období, a to v případě všech kategorií i subkategorií zprostředkovatelských služeb.

Český telekomunikační úřad v případě zjištění méně závažného porušení nejprve poskytovatele upozorní, že jedná v rozporu s nařízením DSA, a vyzve jej k nápravě s tím, že na odstranění nedostatků poskytne lhůtu nejméně 15 dnů. Míra závažnosti porušení bude ze strany ČTÚ posuzována dle okolností konkrétního případu, např. podle rozsahu a významu škodlivého následku, délky protiprávního jednání či způsobu spáchání, uvádějí závěrem.