Hlavní navigace

Odbory: Superhrubá mzda neměla být nikdy zavedena

21. 8. 2020
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
V poslední době se hovoří o zrušení superhrubé mzdy, které by ulevilo zaměstnancům. Jaký názor na to mají odbory? A mají i jiné řešení?

Premiér Andrej Babiš chce od příštího roku zrušit superhrubou mzdu. Ministerstvo financí by mělo příslušnou novelu připravit v září. Ta by měla vycházet z návrhu, který ministerstvo financí předložilo před více než dvěma lety. Návrh byl však tehdy stažen a neměl politickou podporu. Počítal s tím, že by se daň počítala z hrubé mzdy a sazba by činila 19 %. Nynější solidární zvýšení daně měla nahradit klouzavá progresivní sazba, a to 19 % pro základ daně do 1 500 000 Kč a 24 % pro základ daně od této hranice. Vzhledem k tomu, že po přepočtení nyní činí sazba daně z hrubé mzdy 20,1 %, přinesly by změny snížení daní pro zaměstnance. 

Podrobnosti a výpočty najdete v článku Babiš chce zrušit superhrubou mzdu. Poslední návrh však komplikoval zdanění OSVČ 

Odbory se zrušením souhlasí

Odborového svazu pracovníků peněžnictví a pojišťovnictví o zrušení superhrubé mzdy vedli s kolegy a kolegyněmi diskuse a jednoznačně stojí na straně příznivců jejího zrušení. Ta odolává už od roku 2008. Lidé platí daň z příjmů nejen z hrubé mzdy, ale i ze sociálního a zdravotního pojištění, které za ně odvádí zaměstnavatel, dodává předsedkyně tohoto odborového svazu Alena Chlapíková. Unie zaměstnanců obchodu, logistiky a služeb také vítá každé opatření, které sníží dosavadní daňové zatížení zaměstnanců, takže se zrušením superhrubé mzdy souhlasí, potvrdila prezidentka unie Renáta Burianová

Karel Sladkovský, předseda odborového svazu UNIOS. si myslí, že superhrubá mzda zavedena nikdy být neměla. Podle něj jejím zavedením došlo k tomu, že byly zrušeny čtyři sazby daně (12 %, 20 %, 25 % a 32 %) z hrubé mzdy a nahrazeny jedinou 15% sazbou ze superhrubé mzdy, ale ve skutečnosti jde o 20,1 % z hrubé mzdy. Na této skutečnosti opravdu vydělali pouze vysokopříjmoví zaměstnanci a OSVČ, doplňuje. 

Co by bylo pro zaměstnance nejlepší?

Alena Chlapíková uvádí, že chtějí, aby vláda pomohla nejen živnostníkům, ale i zaměstnancům, hlavně těm s nižšími příjmy. V jejich odborovém svazu jsou tak přesvědčeni, že zrušení superhrubé mzdy zaměstnancům jen prospěje. Většina peněz se pak stejně vrátí do ekonomiky ve výdajích domácností, doplňuje. Renáta Buriánková si myslí, že zrušení zaměstnancům prospěje tím, že zvýší jejich hranici reálného příjmu. Pokud se jedná o jinou variantu, která by zaměstnancům pomohla, určitě by to bylo zvýšení mezd při zachování ekonomické stability konkrétního zaměstnavatele, popisuje. 

Podle Karla Sladkovského by nejlepší pro zaměstnance bylo zavedení 15% sazby daně z hrubé mzdy, což by zaměstnanci ve svých peněženkách poznali a současně by to přivřelo nůžky ve zdanění práce zaměstnanců a OSVČ. Toto řešení popisoval ve svém videu na Facebooku i Andrej Babiš: Myslím, že je potřeba snížit daňové zatížení zaměstnanců. Bylo by dobré se vrátit na těch 15 procent, co slibovala ODS a potom nesplnila. Bylo by to významné pro lidi, viděli by, že nemají důvod se bát budoucnosti. Více najdete v článku Zrušení superhrubé mzdy určitě všichni uvidíte na výplatách, slíbil Babiš. Jak jsme psali, podle ministryně financí Aleny Schillerové návrh Andreje Babiše týkající se 15 % smysl dává, ale představuje velkou díru do rozpočtu. 

komentáři jsme se na serveru Podnikatel.cz věnovali tomu, že je superhrubá mzda kočkopes a není škoda ji zrušit. Celý český systém zdanění by potřeboval komplexnější reformu, nejen pouze změnit systém výpočtu daně z příjmů a pojistného. Aby změny dávaly smysl, mělo by dojít k mnohem výraznějšímu poklesu zdanění práce, klidně i na úkor zvýšení jiných, například spotřebních či majetkových, daní. Komplexní daňová reforma však vyžaduje čas na přípravu, konsenzus se sociálními partnery a také dostatečný prostor pro podnikatele, aby se na změny připravili. Je jasné, že během podzimu nelze reformu stihnout připravit, natož pak schválit. 

Obavy z dopadů na rozpočet

To, že veřejné rozpočty přijdou na příjmech o desítky miliard, vnímá jako problematické i Karel Sladkovský. Ten dále podotýká, že vláda podle něj buď ušetří, nebo vybere jinde. Obojí je vysoce nepravděpodobné, takže předpokládám, že dojde k nějakému upravenému návratu k ještě více sazbám daně než dnešních 15 % a 22 %, dodává. 

Podle Aleny Chlapíkové zrušení superhrubé mzdy přinese propad až o 90 miliard korun. Jde však o superhrubou mzdu, která je zavedena od roku 2008 a státní rozpočet se těmito odvody plnil. Tento razantní krok podle ní nesmí být politicky zneužit a lidé jsou pochopitelně na podobné debaty velmi citliví, zvláště v době, kdy všichni pociťujeme a ještě budeme pociťovat dopady koronakrize. Je ale naprosto fascinující, jak jsou všichni kolem disciplinovaní, podporují českou ekonomiku, utrácejí doma. Je to na nás na všech, jak to tu opět rozproudíme, zdůrazňuje. 

Renáta Burianová zmiňuje, že zrušení superhrubé mzdy má provázet zvýšení sazby daně z příjmů z 15 % až na 19 % a do rozhodnutí zákonodárců tedy nelze v současné době přesně vyčíslit efekt pro zaměstnance. Pokud by zvýšená daň platila i pro všechny ostatní druhy příjmů fyzických osob, nejen pro mzdu (např. příjem z pronájmu nebo prodeje nemovitosti atp.), bylo by třeba uvést, že efekt ze zrušení superhrubé mzdy má i tuto stinnou stránku, říká závěrem.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).