Minimální zálohy OSVČ v roce 2026 výrazně vzrostly. Za několik měsíců však zase klesnou. A některé OSVČ už nově nemusí platit žádné zálohy na zdravotní pojištění.
Co se dozvíte v článku
Jak se zvýšily zálohy na sociální pojištění OSVČ
Minimální zálohy pro OSVČ hlavní se v roce 2026 zvýšily z 4759 Kč na 5720 Kč. Důvodem je jednak nárůst průměrné mzdy, tak minimálního vyměřovacího základu, který nově činí 40 % průměrné mzdy. U OSVČ vedlejších se záloha zvýšila z dřívějších 1496 Kč na 1574 Kč.
Výjimku mají začínající OSVČ hlavní, pro které je minimální vyměřovací základ v prvních dvou letech podnikání stanoven na úrovni 25 % průměrné mzdy. Pro ně platí letos minimální zálohy ve výši 3575 Kč.
Zároveň ovšem OSVČ, které zahájí podnikání, nemusí v prvních měsících a v celém následujícím roce podnikání platit zálohy na sociální pojištění. Pojistné pak v takovém případě doplatí až po skončení zdaňovacího období a po podání přehledu. Kdo tak například začal podnikat v říjnu 2025, nemusel platit zálohy ve 3 měsících roku 2025 a nemusí ani v roce 2026.
Jak se zvýšily zálohy na zdravotní pojištění OSVČ
S novým vyměřovacím základem se změnila i výše záloh na zdravotní pojištění. Minimální záloha na zdravotní pojištění pro rok 2026 vzrostlaz 3143 na 3306 Kč.
Novou výši minimálních záloh (jak u sociálního, tak u zdravotního pojištění) je nutné zaplatit už za leden.
Jak se zvýšila paušální daň
Nárůst minimálních záloh se projevil i v prvním pásmu paušální daně, ve kterém nově činí9984 Kč měsíčně (6578 Kč sociální pojištění, 3306 Kč zdravotní pojištění a 100 Kč daň z příjmů). V druhém a třetím pásmu zůstala stejná jako loni, tedy ve výši 16 745 Kč a 27 139 Kč.
Záloha na nemocenské pojištění OSVČ se nezměnila
Minimální měsíční pojistné na nemocenské pojištění OSVČ se oproti roku 2025 nijak nezměnila a zůstala i pro letošek na úrovní 243 Kč.
Řady OSVČ, které nemusí platit zálohy, se rozšířily
Na začátku roku 2026 nabyla účinnosti novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která kromě jiného přináší i změny v oblasti pojistného OSVČ, za které platí pojistné stát. Nově platí, že tyto OSVČ (a také ty, které nemají stanoven minimální vyměřovací základ) nemusí platit zálohy na zdravotní pojištění. Platí tedy pro ně nyní stejná pravidla, jako v minulosti byla u OSVČ, které byly zároveň zaměstnanci. Pokud však OSVČ, přestože povinnost nemá, zálohy platit chce, např. z důvodu očekávaného vysokého doplatku pojistného po podání přehledu o daňovém základu, nic tomu nebrání,
upřesnila důvodová zpráva.
Změna se nedotkla jen nových OSVČ, ale i těch, které začaly podnikat před rokem 2026. Tyto OSVČ mohou zálohy přestat platit. Samozřejmě ovšem pro všechny zmíněné skupiny OSVČ i nadále platí, že pojistné za předchozí rok musí doplatit po podání přehledu.
Minimální zálohy na sociální pojištění a paušální daň klesnou
Výše zmíněné částky však nebudou s vysokou pravděpodobností platit dlouho. Ve Sněmovně se totiž nachází návrh z pera vládní koalice, který minimální zálohy na sociální pojištění (a potažmo tak i paušální daň v prvním pásmu) snižuje, a to dokonce zpětně od začátku roku 2026. Konkrétně se má minimální vyměřovací základ vrátit na 35 % průměrné mzdy, což znamená pokles minimální zálohy na sociální pojištění na 5005 Kč a paušální daně v prvním pásmu na 9162 Kč.
Než však novela nabyde účinnosti, musí OSVČ platit zálohy dle stávajících pravidel. Vzhledem k tomu, že opoziční KDU-ČSL a STAN zablokovaly schválení v prvním čtení, potrvá ještě několik měsíců, než návrh celým zákonodárným procesem projde.
V návrhu je nicméně stanoveno, že rozdíl mezi zaplacenými zálohami na pojistné ve stávající výši a novou výší záloh bude považován za přeplatek. OSVČ budou moct požádat o jeho vrácení či jej zohlednit při podání přehledu za rok 2026.
Zatímco u sociálního pojištění je postup určen, paušální daň návrh nijak neřeší. Není tak jasné, zda budou muset paušalisté nějak aktivně o vrácení přeplatku žádat a případně jak. Záměr předkladatele je takový, že by v případě paušalistů mělo dojít k zápočtu případných přeplatků a ponížení platby v dalším měsíci či měsících. Konkrétní řešení ale bude na straně ministerstva práce a sociálních věcí a České správy sociálního zabezpečení v závislosti na datu účinnosti zákona a velikosti případného přeplatku,
uvedla serveru Podnikatel.cz Alena Schillerová, ministryně financí, která návrh novely spolupředložila.
Vzhledem k tomu však, že návrh jde nakonec ve Sněmovně standardní cestou třech čtení, půjdou k němu podat pozměňovací návrhy.
