Průměrná mzda loni činila 46 165 Kč a po vynásobení přepočítacího koeficientu se bude jednat o částku okolo 49 tisíc korun, ze které se budou odvody počítat. Důvodem skoku je kromě růstu průměrné mzdy i zvýšení minimálního vyměřovacího základu u sociálního pojištění na 40 % průměrné mzdy, které přinesl konsolidační balíček. Od roku 2024 až do roku 2026 totiž roste minimální vyměřovací základ o 5 p. b. ročně.
Už se ví i přesná čísla, o kolik se zálohy zvýší. Čtěte více v článku OSVČ zapláčou, zálohy na sociální a zdravotní pojištění v roce 2026 prudce vzrostou
Loni tak došlo ke rekordnímu zvýšení minimální zálohy na sociální pojištění o 908 Kč na 3852 Kč, ke kterému přibyl další skokový růst letos, a to o 907 Kč na 4759 Kč (vedlejší 1496 Kč). Za poslední dva roky se tak minimální zálohy OSVČ na sociální pojištění zvýšily o 1815 Kč, tedy o vyšší částku, než o kolik vzrostly za předchozích 15 let dohromady. Kdyby zůstal vyměřovací základ na původní úrovni 25 %, činily by letos zálohy na sociální pojištění 3399 Kč. Jen za letošní rok tak kvůli konsolidačnímu balíčku zaplatí velká část OSVČ ročně navíc 16 320 Kč. A další výrazné zvýšení navíc přijde příští rok.
Zvýšení odvodů má nicméně dle expertů smysl, jelikož OSVČ sice mají kvůli nižším odvodům nižší důchody, zároveň ale mají při nízkých příjmech nárok na sociální dávky. Rozdíl ve zdanění zaměstnanců a OSVČ navíc nahrává i švarcsystému, na který dle odhadů pracuje až 175 tisíc OSVČ.
Co dalšího zaznělo v novém díle serveru Podnikatel.cz Teorie bulharské konstanty:
- Proč se zálohy OSVČ rekordně zvyšují?
- Jak je v současnosti rozšířený švarcsystémem, jak vznikl a co se s ním dá dělat?
- Jak je možné, že OSVČ s vysokými příjmy a paušální daní mají nárok na sociální dávky?
- Které způsoby vykazování výdajů si OSVČ může zvolit a kdy se vyplatí výdajový paušál a kdy paušální daň
ČLÁNKY DO MAILU