Prohrajete soudní spor s berňákem? Zaplatíte mu náklady řízení, navrhuje Blažek

Příslušnou změnu navrhuje ministerstvo spravedlnosti. Podle ministerstva je totiž stávající praxe, kdy mají správní orgány nárok na náhradu nákladů řízení jen výjimečně, problematická. Tomu oponují experti, podle kterých naopak bude mít úprava odstrašující účinek a bude lidi a firmy odrazovat od uplatnění svého ústavně zaručeného práva na obranu jejich práv před správními soudy.

Náklady se nyní správním organům platí jen výjimečně

Aktuálně platí praxe (na základě judikatury), že soudy přiznávají správním orgánům v případě úspěchu nárok na náhradu řízení pouze ve výjimečných případech. V rámci judikatury se ustálil pojem „náklady nepřevyšující náklady běžné úřední činnosti“, do nichž patří i úkony správního orgánu v soudním řízení správním. Zároveň judikatura dovodila, že náhradu nákladů souvisejících s běžnou úřední činností nelze přiznat, protože jsou tyto náklady hrazeny správním orgánům ze státního rozpočtu.

Pokud tedy správní orgán u soudu uspěje, vznikne mu sice právo na náhradu nákladů, které vynaložil, současně jsou ale tyto náklady zároveň poníženy o náklady nepřevyšující náklady běžné úřední činnosti. A protože správnímu orgánu zpravidla jiné náklady nevznikly, nebyla mu náhrada nákladů řízení přiznána vůbec.

Přečtěte si také:

Pokud je finanční správa náročná na firmy, musí být i na sebe, říká soudce Šimka

Prohrajete spor? Zaplatíte úřadu náhradu nákladů

Podle ministerstva spravedlnosti je však tato praxe problematická, jelikož je v rozporu se zásadou rovného postavení účastníků v řízení. Současně je tato rozhodovací praxe problematická i proto, že popírá základní pravidlo ohledně toho, kdo má náklady řízení v konečném důsledku ekonomicky nést. Toto pravidlo je popřeno jeho vyprázdněním ve vztahu ke správnímu orgánu, když formálně správní orgán v případě úspěchu ve věci právo na náhradu nákladů řízení má, ale okruh nákladů, u nichž je touto rozhodovací praxí náhrada přípustná, je oproti ostatním účastníkům výrazně zúžen, tvrdí ministerstvo spravedlnosti.

Ministerstvo proto předložilo návrh novely soudního řádu správního a chce výše zmíněnou praxi změnit. Nově by měla být správnímu orgánu přiznávána náhrada nákladů řízení, bude-li ve věci úspěšný, a aby přitom nebylo rozlišováno, jde-li o náklady nepřevyšující výši běžné úřední činnosti. Jediným kritériem pro posouzení, zda mu bude náhrada jím vynaložených nákladů řízení přiznána, bude to, zda jde o náklady, které byly vynaloženy důvodně. Jde tedy o shodné kritérium, které již nyní platí při přiznávání náhrady nákladů řízení, byl-li ve věci úspěšný účastník, který je fyzickou nebo právnickou osobou, dodává ministerstvo v důvodové zprávě.

Součást návrhu tvoří i doplnění, že v případě, kdy budou jako důvodně vynaložené náklady správního orgánu shledány i náklady na zastoupení (může jít typicky o situace, kdy je napadán územní plán malé obce, která sestává jen ze starosty a jednoho či dvou úředníků a nedisponuje vlastním odborným aparátem na tuto problematiku), bude jejich náhrada přiznána v paušální výši stanovené zvláštním právním předpisem.

Návrh naopak přinese nerovnost, tvrdí podnikatelé

Návrh ministerstva spravedlnosti však už v připomínkovém řízení čelí kritice. Unie zaměstnavatelských svazů ČR (UZS ČR) připomněla judikaturu, podle které není faktická rovnost při uplatňování práva v soudním řízení nepřiznáním nákladů řízení (nepřevyšující běžnou činnost) správnímu orgánu ohrožena. Rovnost zbraní chápe jako požadavek, aby každá strana měla dostatečnou možnost představit svůj případ za takových podmínek, které ji nestaví do podstatné nevýhody vůči její protistraně. Nepřiznání nákladů řízení (nepřevyšující běžnou činnost) nenarušuje férovou rovnost mezi stranami.

Jak upozorňuje unie, situace účastníků řízení (pokud jde o správní orgán a občana či firmu) není rovný už z principu. Je zřejmé, že prostředky a zdroje, kterými disponuje správní orgán, jsou nesrovnatelné s prostředky, které má k dispozici jednotlivec. Navíc tyto prostředky, resp. náklady vzniklé při standardní činnosti správních orgánů (která zahrnuje i povinnost obhájit svoji činnost u nezávislého soudu) jsou stejně jako veškeré náklady na fungování veřejné správy hrazeny z veřejných rozpočtů, tj. z výtěžku daní a poplatků hrazených všemi občany na základě zákon. V zásadě by tak občané přispívali na tuto činnost v případě přiznání nákladů řízení několikrát, uvedla v připomínkách UZS ČR a dodala, že tyto rozdíly stran připouští odlišnost v zacházení.

Stejný postoj zveřejnila i Konfederace podnikatelských a zaměstnavatelských svazů ČR (KPZS ČR), která upozornila, že navrhované ustanovení je likvidační pro kohokoli, kdo byl nezákonným rozhodnutím státního orgánu zkrácen na svých právech. Zejména hrozí, že tímto ustanovením budou odrazeni nemajetní jednotlivci od uplatnění svého ústavně zaručeného práva na obranu jejich práv před správními soudy, neboť by se obávali, že v případě neúspěchu jim budou uloženy k náhradě náklady řízení ve značné výši. Takovýto odstrašující účinek by byl ovšem naprosto nežádoucí. Celé ustanovení by tak mohlo být protiústavní, domnívá se KPZS ČR.

Proti je i ombudsman

Proti návrhu vystoupil i veřejný ochránce práv, podle kterého není vhodné, aby ministerstvo šlo proti ustálené soudní judikatuře. I když judikatura nevycházela z právní úpravy, a možná dokonce „směřovala k jejímu faktickému přepsání“, stála na rozumných důvodech a argumentaci. (…) Podle roky následované judikatury snižování náhrady nákladů správním orgánům skutečnou nerovnost nezpůsobuje. Ostatně ve většině případů je finanční postavení správního orgánu daleko lepší než ostatních účastníků. Není tak důvod pro to, aby (byť procesně neúspěšný) účastník hradil správnímu orgánu náklady jeho běžné činnosti, uvedl v připomínkách úřad ombudsmana, který naopak navrhl, aby nová úprava v zákoně zohlednila a převzala stávající závěry soudů ohledně přiznávání náhrady nákladů řízení správním orgánům, zejména zakotvila judikaturou vytvořený pojem „náklady nepřesahující běžný rámec úřední činnosti“.

Podobný názor má i Komora daňových poradců ČR (KDP ČR), podle které se novela odchyluje od závěrů rozšířeného senátu (čj. 7 Afs 11/2014–47), podle kterého náhradu nákladů spojených s účastí pracovníků správního orgánu u jednání správního soudu soud dle § 60 odst. 7 s. ř. s. procesně úspěšnému správnímu orgánu zásadně nepřizná.

Přečtěte si také:

Bohudíky za Nejvyšší správní soud, za poslední pojistku proti daňové totalitě

Návrh je v rozporu s důvodovou zprávou, upozorňují experti

Jak dodala KDP ČR, navrhované ustanovení by mohlo výrazně prodražit náklady žalobců a tím jim omezit přístup k soudu v případě nesouhlasu s rozhodnutími správních orgánů. Toto navrhované ustanovení je zcela v rozporu s důvodovou zprávou, kde předkladatel uvádí: „Úprava dále usiluje o to, aby prováděné změny měly minimální vliv na práva účastníků v řízení, respektive aby tyto změny v konečném důsledku vedly k posílení a zlepšení vymahatelnosti veřejných subjektivních práv.“ Při přijetí navrhovaného ustanovení by bylo dosaženo přesně opačného efektu, tedy k podstatnému vlivu na omezení přístupu k soudu, upozornila KDP ČR s tím, že pokud nebude jejich připomínka akceptována, mělo by být z důvodně vynaložených hotových výdajů vyjmuto aspoň cestovné. 

K tíži účastníků řízení, pokud využijí svého práva na projednání věci v rámci správního soudnictví, nemůže být skutečnost, že prvoinstanční orgán, který ve věci rozhodoval, nemá sídlo shodné se sídlem žalovaného. Rovněž nemůže být k tíži účastníků řízení, že stát z vlastního popudu reorganizoval správu daňových orgánů takovým způsobem, že v celé republice je pouze jedna organizační složka, která rozhoduje ve druhém stupni, a tato složka sídlí v Brně, vysvětlila KDP ČR.

Změny mají platit od roku 2025

V jaké podobě (a zda vůbec) bude nakonec návrh schválen, zůstává otázkou. Teprve před několika dny skončilo připomínkové řízení. Účinnost změn je každopádně navrhována na začátek roku 2025.