OSVČ není povinna platit zálohy na sociální pojištění v roce 2026, pokud v předchozích pěti kalendářních letech samostatnou výdělečnou činnost nevykonávala a podnikání zahájila nejdříve v roce 2025. Tato úleva platí pro měsíc, ve kterém byla činnost zahájena, a dále pro celý následující kalendářní rok
V praxi to znamená, že nová OSVČ může podnikat bez povinnosti platit měsíční zálohy. Sociální pojištění ale stejně doplatí, a to až zpětně podle skutečného zisku. Toto opatření má pomoci hlavně lidem, kteří s podnikáním teprve začínají a nemají jistý příjem.
Minimální zálohy na sociální pojištění v roce 2026
Při hlavní činnosti bude minimální měsíční záloha na sociální pojištění v roce 2026 činit 5 720 Kč. OSVČ vedlejší budou nově platit místo 1496 Kč celkem 1574 Kč měsíčně.
Přečtěte si také:
OSVČ budou v roce 2026 platit zprvu vyšší zálohy na pojistném, pak jim ale klesnou
Paušální režim a platby v roce 2026
Další situací, kdy není třeba hradit zálohy na sociální pojištění, je paušální režim. OSVČ, která je v roce 2026 zapojena do paušálního režimu, neplatí zálohy na sociální pojištění samostatně. Místo toho odvádí jednu měsíční paušální částku správci daně, ve které je zahrnuta daň z příjmů, zdravotní i sociální pojištění
Výše této paušální platby se liší podle zvoleného pásma a výše příjmů. Konkrétní částky pro rok 2026 budou stanoveny zákonem. Výhodou paušálního režimu je jednoduchost a menší administrativa.
Od ledna 2026 se mění výše paušálních záloh v prvním pásmu, druhé a třetí pásmo zůstává beze změn. OSVČ v prvním pásmu by proto neměly zapomenout upravit trvalé bankovní příkazy, a to nejpozději do 20. ledna 2026.
Měsíční paušální zálohy pro rok 2026:
- I. pásmo: 9 984 Kč
- II. pásmo: 16 745 Kč
- III. pásmo: 27 139 Kč
Zálohy se hradí vždy do 20. dne v měsíci a je možné je předplatit i na delší období.
OSVČ pobírá nemocenské
Povinnost platit sociální pojištění odpadá za ty kalendářní měsíce, ve kterých po celý kalendářní měsíc měla OSVČ nárok na výplatu nemocenského, peněžité pomoci v mateřství nebo dlouhodobého ošetřovného z nemocenského pojištění OSVČ.
Kalendářním měsícem je rozuměna i jeho část, po kterou OSVČ vykonávala výdělečnou činnost, jestliže výkon této činnosti netrval celý kalendářní měsíc, ale po celou dobu výkonu činnosti trval nárok na dávku z nemocenského pojištění OSVČ.
Za takové období je považováné také období prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti, za které se nemocenské OSVČ nevyplácí. Tato skutečnost se však nevztahuje na OSVČ, které platí paušální daň.
OSVČ a zaměstnání
Povinnost odpadá také od kalendářního měsíce, ve kterém OSVČ doložila České správě sociálního zabezpečení potvrzení od zaměstnavatele, případně od více zaměstnavatelů, že ze zaměstnání dosáhla maximálního vyměřovacího základu, a to až do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled za kalendářní rok, který následuje po kalendářním roce, v němž OSVČ tohoto maximálního vyměřovacího základu dosáhla.
ČLÁNKY DO MAILU