Sociální podnikání je moderní. Slyšeli jste už o integračním sociálním podniku?

28. 7. 2025
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Mladý zněvýhodněný muž spokojeně pracuje u počítače
Autor: Shutterstock
Ilustrační obrázek
Sociální podnikání zastává stále významnější roli v dění kolem nás. Je jednak klíčovým nástrojem pro integraci znevýhodněných skupin osob na trh práce, ale také se významně prosazuje i v dalších sociálních sférách.

Jeho stěžejní článek sociální podniky patří mezi významné zaměstnavatele zdravotně postižených osob, ale i jedinců jinak sociálně znevýhodněných.

Co se dozvíte v článku
  1. Čím jsou sociální podniky specifické?
  2. Jak se mezi sebou liší sociální podnik a integrační sociální podnik?
  3. Jak se stát integračním sociálním podnikem?
  4. Proč se stát integračním sociálním podnikem?
  5. Jaké jsou podmínky příspěvků?

Čím jsou sociální podniky specifické?

Sociální podniky mají ve svých zakládacích dokumentech formulován veřejně prospěšný cíl, který naplňují prostřednictvím konkrétních aktivit. Kloubí se v něm dva záměry. Jednak snaha dosahovat zisk, se kterou jde však ruku v ruce i snaha zvyšovat společenský prospěch, a to jak z hlediska sociálního, tak i enviromentálního.

Sociální podnik musí být schopen se vypořádat s ekonomickými riziky, aby mohl fungovat. Pokud dosáhne v rámci své soustavné ekonomické aktivity zisk, pak jej přednostně používá jak pro svůj vlastní rozvoj, udržení se na trhu, tak i pro naplnění veřejně prospěšných cílů. Sociální prospěch v sobě zahrnuje aktivity prospívající společnosti či specifické skupině znevýhodněných lidí. Typická je také vysoká angažovanost zaměstnanců na těchto cílech. 

Podnik se snaží uspokojovat přednostně potřeby místní komunity a místní poptávky. Využívá zejména lokální zdroje. Tím naplňuje definici místní prospěšnosti. Při své činnosti zohledňuje environmentální aspekty výroby i spotřeby. Jeho celková užitečnost tak spočívá na poměrně širokém záběru. Nejen že zvyšuje zaměstnanost v místních podmínkách, ale zároveň uspokojuje i další potřeby místní komunity a podporuje sociální, kulturní, ekonomický, ale i environmentálního rozvoj daného regionu.

Jak se mezi sebou liší sociální podnik a integrační sociální podnik?

Zatímco sociální podniky u nás máme už více než 10 let, tak integrační sociální podniky (ISP) jsou více méně letošní novinkou. Vycházejí ze zákona č. 468/2024 Sb., který vešel v platnost 27. prosince 2024. Tento zákon určuje podmínky pro získání statusu integračního sociálního podniku. Zejména stanovuje povinnost zaměstnávat vůči celkovému počtu zaměstnanců alespoň 30% podíl osob ze sociálně znevýhodněných skupin a poskytovat jim individuální podporu. Definuje, kdo patří do znevýhodněné skupiny. Zavádí mechanismy pro kontrolu plnění zákonných podmínek a možnost případného zrušení přiznaného statusu ISP při jejich nesplnění.

Integrační sociální podnik funguje v režimu sociálního podnikání, ale musí navíc splňovat náležitosti dané již jmenovaným zákonem č. 468/2024 Sb. ISP vykonává svou činnost v souladu s hodnotami sociální a enviromentální udržitelnosti, solidarity, důvěry, vzájemnosti, místního rozvoje, sociální soudržnosti a začleňování. Individuální podpora osobám se specifickými potřebami spočívá zejména v pomoci se začleněním na trh práce a do společnosti formou poskytování informací o aktuální situaci na trhu práce, poradenství a doprovázení při vyřizování záležitostí nezbytných pro začlenění na trh práce a integraci do společnosti.

Jak na zaměstnávání OZP? Přinášíme velký manuál Přečtěte si také:

Jak na zaměstnávání OZP? Přinášíme velký manuál

Jak se stát integračním sociálním podnikem?

Je třeba naplnit předpoklady stanovené zákonem o integračním sociálním podniku. Bezúhonnost a neexistence nedoplatků u veřejných institucí (například u zdravotních pojišťoven, ČSSZ, Finančního úřadu ČR, Celní správy ČR apod.), jsou předpokládanou samozřejmostí. Jednou z dalších podmínek je výkon soustavné hospodářské činnosti, a právě již zmíněné zaměstnávání osob se specifickými potřebami, jejichž podíl vyjádřený v průměrném čtvrtletním přepočteném počtu musí činit minimálně 30 % na celkovém počtu všech zaměstnanců. Podmínek je ale mnohem více. Podrobně je popisuje paragraf 4 uvedeného zákona.

Žadatel kromě jiného musí předložit projekt činnosti. V něm uvede zejména plánovaný počet všech zaměstnanců ISP, z toho počet zaměstnanců, kteří budou osobami se specifickými potřebami, včetně vymezení cílových skupin. Dále v něm popíše způsob posilování sociálních kompetencí zaměstnanců, kteří jsou osobami se specifickými potřebami. Vysvětlí také, jak jim bude poskytovat individuální podporu vyžadovanou zákonem.

Pro získání statusu ISP je v neposlední řadě nutné podat žádost na předepsaném formuláři, a to přímo na Ministerstvo práce a sociálních věcí. O přiznání statusu rozhoduje ministerstvo. Formulář naleznete zde

Pokud status získáte, budete vedení v příslušném za tímto účelem zřízeném registru. Do něj vás zapíše MPSV bezodkladně, nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o přiznání statusu. Registr je zčásti veřejně přístupný, a tudíž můžete už nyní do něj nahlédnout a zjistit, zda se ve vašem okolí nenachází již fungující ISP.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví
PhDr. Dagmar Kučerová
mzdový poradce

Proč se stát integračním sociálním podnikem?

ISP může na rozdíl od běžného sociálního podniku získat v souladu se zákonem o integračním sociálním podniku příspěvek na náklady spojené se zaměstnáváním osob se specifickými potřebami. 

Podrobně o podmínkách pojednává paragraf 24. Příspěvek na náklady se poskytuje ve výši 1000 Kč nebo 2500 Kč za příslušného zaměstnance měsíčně.

Jaké jsou podmínky příspěvků?

1000 Kč náleží za zaměstnávání osob, které byly ke dni bezprostředně předcházejícímu vzniku pracovního poměru u ISP vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání Úřadu práce ČR, a to v minimální rozsahu 12 měsíců v posledních 2 letech a zároveň ke dni nástupu do ISP jsou:

AI Visibility 2

  • osobou osobně pečující o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni závislosti III nebo IV (podle zákona o sociálních službách), nebo
  • osobou, která nedosáhla středního vzdělání, nebo 
  • „čerstvým“ absolventem, tj. do 2 let po ukončení soustavné přípravy na budoucí povolání, nebo
  • osobou, které byl udělen azyl nebo doplňková ochrana, nebo- osobou, proti které je veden výkon rozhodnutí nebo exekuce na peněžité plnění.

Vyšší příspěvek 2500 Kč pak obdržíte, pokud zaměstnáte osobu:

  • které byla v posledních 12 měsících před vznikem pracovního poměru u ISP poskytnuta služba sociální prevence (podle zákona o sociálních službách), nebo
  • která byla ke dni vzniku pracovního poměru u ISP osobou bez přístřeší, nebo
  • která je osobou po ukončení výkonu trestu odnětí svobody nebo po propuštění z výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence, nebo
  • která je osobou do 10 let po ukončení nařízené ústavní výchovy nebo uložené ochranné výchovy v diagnostickém ústavu, dětském domově, dětském domově se školou nebo výchovném ústavu anebo po ukončení poskytování služeb ve středisku výchovné péče v internátní formě podle zákona o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních.

Podrobnější informace k problematice naleznete na webu „České sociální podnikání“, který provozuje MPSV. Prostřednictvím sítě regionálních SPointů je možné také využít bezplatnou konzultaci.

Autor článku

Autorka je externí redaktorkou serveru Podnikatel.cz

Kvíz týdne

KVÍZ: Pravda, nebo lež? Jak dobře znáte legendární československé retroznačky?
1/10 otázek
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).