Zálohy na zdravotní pojištění například nebudou muset od roku 2026 platit žádné OSVČ, kterých se netýká minimální vyměřovací základ. Na druhou stranu bude pro všechny OSVČ povinné elektronické podání přehledu.
Co se dozvíte v článku
- Zálohy OSVČ nejprve vzrostou a pak klesnou
- Nejistota u paušální daně OSVČ
- Řady OSVČ, které nemusí platit zálohy, se rozšíří
- Povinné elektronické podání přehledu i u zdravotního pojištění
- Osoby pečující o děti si budou moct přivydělat
- U sociálního pojištění se prvně uplatní sleva pro podnikající seniory
Zálohy OSVČ nejprve vzrostou a pak klesnou
Původně měly minimální zálohy OSVČ hlavních vzrůst v roce 2026 u sociálního pojištění na 5720 Kč a u zdravotního na 3306 Kč. Nově vzniklá koalice však již poslala do Sněmovny návrh zákona, který pro příští rok (a další roky) ponechává minimální vyměřovací základ u sociálního pojištění OSVČ hlavních na 35 % průměrné mzdy. Dle nyní platné legislativy by přitom měl od roku 2026 stoupnout na 40 %. Návrh zákona ale počítá s tím, že minimální zálohy nakonec u sociálního pojištění budou činit jen 5005 Kč.
Novela, která ponechává minimální vyměřovací základ na 35 % průměrné mzdy, však nenabyde účinnosti do konce letošního roku. Navrhuje se proto, aby se v roce 2026 v období před účinností navrhovaného zákona rozdíl mezi zaplacenou zálohou na pojistné z nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu ve výši 40 % průměrné mzdy a zálohou na pojistné, která by byla stanovena podle navrhované úpravy z nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu ve výši 35 % průměrné mzdy, považoval za přeplatek, pokud OSVČ o vrácení tohoto rozdílu požádá. Pokud o vrácení nepožádá, zohlední se zaplacená záloha při stanovení pojistného za rok 2026 podle § 14 odst. 11 a odst. 12 tohoto zákona (tj. bude nižší nedoplatek na pojistném nebo vznikne přeplatek na pojistném).
U zdravotního pojištění pak k žádné změně nedojde, jelikož se počítá jiným způsobem, a i po plánované úpravě bude v roce 2026 nově činit 3306 Kč měsíčně. Stejně tak se nijak nezmění ani nárůst minimální zálohy u sociálního pojištění OSVČ vedlejších, která se zvýší ze stávajících 1496 Kč na 1574 Kč.
Souhlasíte s tím, aby minimální vyměřovací základ u sociálního pojištění OSVČ zůstal na 35 % průměrné mzdy?
Nejistota u paušální daně OSVČ
Zmrazení minimálního vyměřovacího základu u sociálního pojištění se projeví i prvním pásmu paušální daně OSVČ, ve kterém se platí minimální částka zdravotního pojistného, 1,15násobek minima sociálního pojistného a daň ve výši 100 Kč – pro rok 2025 jde o 8716 Kč. V prvním pásmu tak dle původních předkladů měla paušální daň vzrůst na 9984 Kč, nakonec by ale měla činit „jen“ 9162 Kč měsíčně. V druhém a třetím pásmu by měla zůstat stejná jako letos, tedy 16 745 Kč v druhém pásmu a 27 139 Kč ve třetím.
Zatímco u sociálního pojištění je postup v případě neschválení novely do konce roku stanoven, paušální daň návrh nijak neřeší. Není tak jasné, zda budou muset paušalisté nějak aktivně o vrácení přeplatku žádat a případně jak. Záměr předkladatele je takový, že by v případě paušalistů mělo dojít k zápočtu případných přeplatků a ponížení platby v dalším měsíci či měsících. Konkrétní řešení ale bude na straně ministerstva práce a sociálních věcí a České správy sociálního zabezpečení v závislosti na datu účinnosti zákona a velikosti případného přeplatku,
upřesnila serveru Podnikatel.cz Alena Schillerová, pravděpodobná budoucí ministryně financí, která návrh novely spolupředložila.
Přečtěte si také:
OSVČ budou v roce 2026 platit zprvu vyšší zálohy na pojistném, pak jim ale klesnou
Řady OSVČ, které nemusí platit zálohy, se rozšíří
Aktuálně platí, že kdo vykonává činnost jako OSVČ hlavní, musí u zdravotního pojištění platit zálohy, a to alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Ten je 50 % průměrné mzdy.
Minimální vyměřovací základ naopak neplatí pro OSVČ:
- která je současně vedle samostatné výdělečné činnosti zaměstnancem a odvádí pojistné z tohoto zaměstnání vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance,
- za kterou je plátcem pojistného stát (studenti, poživatelé starobní důchodu, maminky na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené ad.)
- s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P,
- která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání,
- která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku,
pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období, tj. po celý kalendářní měsíc, za který se pojistné platí. Vyměřovacím základem u těchto osob je jejich skutečný příjem po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu, takže mohou platit i méně, než je stanovené minimum.
Pro všechny výše uvedené skupiny sice platí, že se jich netýká minimální vyměřovací základ, u jednotlivých kategorií jsou ale nyní stanovena odlišná pravidla pro platbu záloh. OSVČ, které jsou zároveň zaměstnanci a podnikání pro ně není hlavním zdrojem příjmů, zálohy na zdravotní pojištění v současnosti platit vůbec nemusí. Ostatní skupiny pak nemusí zálohy platit jen prvním kalendářním roce této činnosti a posléze je hradí ve výši, která jim vyjde v přehledu.
Na začátku roku 2026 však nabude účinnosti novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která povinnost platit zálohy na zdravotní pojištění ruší i pro ostatní OSVČ, za které je plátcem stát, a i pro další OSVČ, které nemají stanoven minimální vyměřovací základ. Změna se netýká jen nových OSVČ, ale i těch, které začaly podnikat před rokem 2026.
Povinné elektronické podání přehledu i u zdravotního pojištění
Novela dále od roku 2026 zavádí povinnost pro všechny OSVČ podávat přehled pro zdravotní pojišťovnu elektronicky. Už nyní platí, že OSVČ, které mají zřízenou datovou schránku ze zákona, musí podat elektronicky daňové přiznání a přehled pro Českou správu sociálního zabezpečení. U zdravotního pojištění se nicméně elektronické podání bude týkat všech OSVČ, tedy i těch bez datové schránky.
Osoby pečující o děti si budou moct přivydělat
Od roku 2026 se také mění pravidla pro osoby, které celodenně osobně a řádně pečují alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Za tyto osoby v současnosti platí pojistné stát pouze tehdy, pokud nemají příjmy ze zaměstnání či samostatné výdělečné činnosti. Pokud tato osoba má, třeba i velmi nízké, příjmy ze zaměstnání či podnikání, stát za ni pojistné přestává platit.
Nově ale dojde ke zrušení podmínky neexistence příjmů ze zaměstnání nebo podnikání pro to, aby stát platil pojistné. Rodiče pečující o děti tak získají stejné postavení, jaké mají pojištěnci, za které stát platí pojistné z jiného titulu a kteří nejsou omezeni příjmem za zaměstnání nebo podnikání (důchodci, studenti, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené apod.). Novela ovšem zároveň od roku 2026 vypouští placení pojistného státem za rodiče pečující nejméně o dvě děti do 15 let věku. V zákoně tak zůstane pouze věková hranice dětí, o které osobně pečuje jeden z rodičů, ve výši 7 let.
U sociálního pojištění se prvně uplatní sleva pro podnikající seniory
V roce 2026 budou též OSVČ, které zároveň letos pobírají starobní důchod, moci prvně uplatnit slevu na sociálním pojištění, a to ve výši 6,5 procentního bodu. Aby OSVČ mohla slevu uplatnit, musí dosáhnout důchodového věku a získat nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši. OSVČ má nárok na slevu, pokud tyto dvě podmínky splnily v daném kalendářním roce alespoň po jeden celý kalendářní měsíc.
Jestliže má OSVČ nárok na výplatu starobního důchodu pouze v některých měsících roku (nárok na výplatu důchodu vznikl v průběhu roku), má nárok na slevu na pojistném pouze z poměrné části vyměřovacího základu (ročního), tzn. podle počtu měsíců, ve kterých vykonávala samostatnou výdělečnou činnost a splňovala podmínky pro nárok na slevu.
Příklad
OSVČ vykonává samostatnou výdělečnou činnost od 1. 5. 2015. Od 27. 5. 2025 se stala poživatelem starobního důchodu, který je jí vyplácen v plné výši. Starobní důchod bude v plné výši pobírat po celý zbytek kalendářního roku 2025 a stále bude vykonávat i samostatnou výdělečnou činnost. Celkový daňový základ OSVČ činí 480 000 Kč. V roce 2026, kdy bude podávat přehled za kalendářní rok 2025, uplatní prostřednictvím tohoto přehledu slevu na pojistném, a to za 7 měsíců roku 2025.
Vzhledem k tomu, že daňový základ činí 480 000 Kč, roční vyměřovací základ pro pojistné je 264 000 Kč. Poměrná část vyměřovacího základu připadající na jeden měsíc výkonu samostatné výdělečné činnosti (OSVČ vykonávala celý kalendářní rok 2025) pak činí 22 000 Kč (tj. 264 000/12).
Nárok na slevu na pojistném vznikl za 7 měsíců výkonu samostatné výdělečné činnosti (červen až prosinec), sleva na pojistném proto náleží z vyměřovacího základu ve výši 154 000 Kč (tj. 22 000*7). Sleva na pojistném tak činí 10 010 Kč (154 000*0,065).
ČLÁNKY DO MAILU