S blížícími se volbami a koncem mandátu kabinetu Petra Fialy server Podnikatel.cz zhodnotil splnění daňových a podnikatelských slibů z programového prohlášení vlády. Řada slibů sice zůstala nesplněna, je nutno ale podotknout, že krátce po začátku mandátu napadlo Rusko Ukrajinu, čímž ovlivnilo nejen geopolitickou situaci v Evropě, ale také evropské hospodářství. I z toho důvodu tak vláda své programové prohlášení po roce upravila. V rámci hodnocení tak oddělujeme původní sliby a jejich aktualizovanou podobu.
Co se dozvíte v článku
Daně nakonec vzrostly
Když vláda na začátku ledna 2022 schválila své programové prohlášení, přenesla do něj většinu slibů z koaliční smlouvy. Jedním z hlavních slibů byla stabilizace veřejných financí. Cesta ke stabilitě je v reformě výdajů státu a efektivním nakládání s penězi, nikoliv ve zvyšování daňové zátěže,
napsala si sice vláda do prohlášení, na začátku roku 2024 však nabyl účinnosti konsolidační balíček, který řadu daní zvýšil. Vzrostla například daň z příjmů právnických osob na 21 %, či se zvýšila daň z nemovitých věcí na 1,8násobek. OSVČ se zase dotklo zvýšení vyměřovacího základu pro sociální pojištění a také zvyšování minimálního vyměřovacího základu až na 40 % průměrné mzdy. Na druhou stranu je nutno dodat, že v aktualizovaném prohlášení vláda uvedla, že schválí i změny s dopady na příjmovou stránku rozpočtu.
Některé sliby neprošly aktualizací
Nesplněný byl slib o zavedení daňové brzdy, která stanoví strop daňového břemene. Jakmile by jej složená daňová kvóta dosáhne, zvyšování daní by bylo automaticky vyloučené. Zavedení daňové brzdy nicméně bylo jen v prvním znění programového prohlášení. Vláda rovněž nesplnila slib o snížení sociálního pojištění na straně zaměstnavatelů o 2 procentní body. Tento slib byl ovšem podmíněný konsolidovanými a dlouhodobě udržitelnými veřejnými financemi navíc také z aktualizovaného programové prohlášení vypadl.
Valorizaci slevy na poplatníka vláda dokonce odmítla
Nedošlo také na slib o zavedení valorizace slevy na poplatníka a když s ním v rámci pozměňovacího návrhu k novele zákona navrhli opoziční Piráti, koalice dokonce hlasovala proti. Kabinet rovněž nezavedl daňové prázdniny se zastropováním výše příjmů pro rodiny, které čerpají rodičovský příspěvek nebo mají tři a více dětí. Obě opatření přitom zůstala i nové podobě programového prohlášení vlády.
Kde vláda zůstala na půli cesty
Slib snížit počet odpisových skupin a zkrácení doby odpisování se sice podařilo dostat do návrhu novely zákona o daních z příjmů, změny však byly navázány na nový zákon o účetnictví, který vláda nedokázala za několik let ani projednat, přestože byl návrh poslán do připomínkového řízení už v říjnu 2022. Kabinetu se nepodařilo ani naplnit slib o zavedení jednotného inkasního místa (JIM), ale byl aspoň schválen zákon o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatelů, který je jakýmsi mezistupněm pro zavedení JIM.
V rámci doprovodného zákona k jednotnému měsíčnímu hlášení zaměstnavatelů, který mimo jiné rušil srážkovou daň, však vláda (a nikoli poprvé) porušila svůj slib, že zvýší kvalitu legislativy. Každou novou regulaci důkladně zvážíme na základě analýzy očekávaných dopadů. Legislativní návrhy potřebné k plnění programového prohlášení budou předkládány standardní legislativní cestou a před jejich předložením do vlády se k nim vyjádří odborníci v rámci Legislativní rady vlády,
napsal si kabinet sice do programového prohlášení, ale u zrušení srážkové daně, které by přineslo desítkám až stovkách tisíc poplatníků povinnost podávat daňové přiznání, ministerstvo například uvedlo, že žádnou analýzu dělat nebude, jelikož na ní není čas. Během projednání ve Sněmovně ale naštěstí došlo ke změně a ačkoli se srážková daň zruší, povinnost podávat přiznání odpadne.
Na půli cesty zůstal i slib se zavedením Portálu podnikatele, který by zprostředkovával jak komunikaci vůči veřejné správě, tak také mezi podnikateli samotnými. Vznikl jen Portál živnostenského podnikání a nepříliš přehledná Databáze informačních povinností pro podnikatele.
Co vláda splnila
Vláda naopak splnila slib zrušit EET a upravit kontrolní hlášení. Stejně tak také rozšířila možnosti obcí při stanovení koeficientu základní sazby daně z nemovitosti. Dále došlo i ke zvýšení limitu pro povinnou registraci k DPH na 2 miliony a na stejnou hranici se posunula možnost využití režimu paušální daně. Kabinet rovněž splnil slib snížit u částečných úvazků sociální pojištění a zavedl možnost vést účetnictví v eurech.
Fialova vláda také splnila slib o zavedení automatické valorizace a minimální mzdy a zvýšení limitů pro dohody o provedení práce a pracovní činnosti. U zvýšení limitů u DPP je nicméně nutné doplnit, že k němu došlo až poté, co koalice nejprve prosadila systém dvou limitů, který v praxi nešel realizovat a který byl zrušen ještě předtím, než nabyl účinnosti. Místo toho následně vláda prosadila systém oznámených dohod, který využívání DPP omezoval. I tento systém byl ale nakonec zrušený ještě před nabytím účinnosti. Podnikatelé tak zbytečně strávili desítky až stovky hodin přípravou na novinky, které nikdy nezačaly platit.
ČLÁNKY DO MAILU