Jedna z podmínek pro nárok na starobní důchod je mít dostatečný počet let důchodového pojištění. Jak je to v případě, že žadatel o důchod pracoval současně v jednom období pro více zaměstnavatelů?
Lidé se myslí, že pokud současně pracují pro více zaměstnavatelů, podnikají při zaměstnání nebo pečují o dvě děti zároveň, „naskočí“ jim do důchodu více odpracovaných měsíců. Ve skutečnosti to tak ale nefunguje. Na mýtus upozornil server Finance.cz.
Podle pravidel důchodového pojištění platí jednoduché a přísné pravidlo: Každý měsíc se započítává pouze jednou. Ať už v tomto období budoucí žadatel vykonává více výdělečných činností současně nebo spojuje práci s péčí o dítě, do doby pojištění se počítá pouze jeden měsíc.
Znamená to tedy, že zaměstnaní u dvou firem v jednom měsíci současně neposkytne „dva měsíce pojištění“. Do důchodu se započítá jen jeden. Doba se nesčítá ani v případě, že žadatel vedle zaměstnání zároveň podnikal.
Jak se získává doba pojištění?
Doba pojištění je období, kdy bylo odváděno sociální pojištění (typicky ze zaměstnání nebo podnikání), případně kdy byl žadatel o důchod v tzv. náhradní době pojištění. Tou se rozumí např. péče o dítě do čtyř let, evidence na úřadu práce nebo vojenská služba.
Každý měsíc, kdy jste účastníkem důchodového pojištění (ať už z práce, podnikání či náhradní doby), se započítá do celkového počtu let. Tyto roky pak rozhodují o tom, zda na důchod dosáhnete, a také ovlivňují jeho výši.
Doba pojištění je klíčovým faktorem pro vznik nároku na starobní důchod i pro jeho výši. Přestože je odváděno pojistné z více činností najednou, na počet let pojištění to vliv nemá. Význam to má ale pro výši vyměřovacího základu, tedy částky, ze které se důchod vypočítává.