Kontrolní hlášení

Co je to kontrolní hlášení k DPH?

Od roku 2016 musí plátci DPH podávat kontrolní hlášení. Zatímco právnické osoby ho podávají každý měsíc, čtvrtletní plátci – fyzické osoby mohou hlášení podávat ve lhůtě pro podání daňového přiznání, tedy jednou za tři měsíce.

Hlášení se vždy podává do 25. dne dalšího měsíce po skončení zdaňovacího období.

Ukázka formuláře kontrolního hlášení na portálu Moje daně

Autor: Vlastní zpracování

Kdo podává kontrolní hlášení k DPH?

Kontrolní hlášení podává každý plátce DPH, pokud:

• uskutečnil zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo přijal úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění,
• přijal zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo poskytl úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění,
• ve zvláštním režimu pro investiční zlato přijal zprostředkovatelskou službu, u které byla uplatněna daň podle § 92 odst. 5, uskutečnil dodání investičního zlata osvobozeného od daně podle § 92 odst. 6 písm. b) a c), nebo investiční zlato vyrobil nebo přeměnil na investiční zlato podle § 92 odst. 7.

Kdy podat kontrolní hlášení k DPH?

Plátce, který je právnickou osobou, podává kontrolní hlášení za kalendářní měsíc, a to do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce.

Plátce, který je fyzickou osobou, podává kontrolní hlášení ve lhůtě pro podání daňového přiznání.

Čtvrtletní plátci – fyzické osoby tedy jednou za tři měsíce, a to 25 dnů od skončení čtvrtletí. Pokud 25. den v měsíci připadá na víkend nebo svátek, posouvá se lhůta na nejbližší pracovní den.

Co je obsahem kontrolního hlášení?

Kontrolní hlášení má tři části: A, B a C.

Část A

Po záhlaví s identifikací a kontaktními údaji následuje obsahová část A kontrolního hlášení, kde plátce uvede plnění, u kterých je povinen přiznat daň a která byla uskutečněna v režimu přenesení daňové povinnosti.

Jednotlivé sektory části A (A1 až A5) se pak vyplňují na základě toho, jaká plnění byla v režimu reverse – charge uskutečněna a podle kterého paragrafu zákona o DPH je povinný daň přiznat. V jednotlivých částech se pak píší evidenční čísla dokladů, základ daně, daň či identifikátory dodavatelů/odběratelů.

Část B

Druhá obsahová část se týká přijatých zdanitelných plnění s místem plnění v tuzemsku. V části B1 se vyplňují přijatá zdanitelná plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, u kterých je plátce povinen přiznat daň příjemce podle § 92a zákona o DPH. V části B2 se vypíší přijatá zdanitelná plnění a poskytnuté úplaty, u kterých příjemce uplatňuje nárok na odpočet daně dle § 73 odst. 1 písm. a) zákona o DPH s hodnotou nad 10 000 Kč včetně daně a všechny přijaté opravy podle § 44 bez ohledu na limit. Do poslední položky části B, konkrétně B3, se vyplní přijatá zdanitelná plnění a poskytnuté úplaty, u kterých příjemce uplatňuje nárok na odpočet daně dle § 73 odst. 1 písm. a) zákona o DPH s hodnotou do 10 000 Kč včetně daně.

Část C

Poslední část kontrolního hlášení slouží pro orientační kontrolu souhrnu dat pro příslušné části daňového přiznání k DPH. Jedná se o část kontrolního hlášení, do které se automatizovaně načítají hodnoty z vložených dat jednotlivých částí kontrolního hlášení, do části A a B.

Tato část se neodesílá jako datový řádek, je to pouze kalkulační pomůcka portálu Moje daně pro uživatele, aby viděl shodu s přiznáním k DPH.

Přečtěte si také:

Sociální, zdravotní a nemocenské pojištění a informace o přehledech

Jak se podává kontrolní hlášení?

Kontrolní hlášení lze podat prostřednictvím:

• aplikace Online finanční úřad (DIS+) dostupné na portálu MOJE daně,
• aplikace Elektronická podání pro Finanční správu (EPO), nebo
• datové schránky místně příslušnému finančnímu úřadu, kde přílohou bude příslušné podání KH ve formátu a struktuře XML (dané dokumentací k aplikaci EPO).

Přečtěte si také:

Daň z přidané hodnoty

Jaké jsou pokuty u kontrolní hlášení k DPH?

Pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vzniká mu povinnost uhradit pokutu ve výši:

• 1000 Kč, pokud jej dodatečně podá, aniž by k tomu byl vyzván,
• 10 000 Kč, pokud jej podá v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl správcem daně vyzván,
• 30 000 Kč, pokud jej nepodá na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení, nebo
• 50 000 Kč, pokud jej nepodá ani v náhradní lhůtě.

Výše pokut je na základě daňového balíčku, tedy v souladu s ustanovením § 101h odst. 2 zákona o DPH ve znění od roku 2023 podle § 101h odst. 1 písm. b) až d) poloviční, pokud je:

• plátce fyzickou osobou,
• ke dni, ve kterém vznikla povinnost uhradit tuto pokutu (tj. došlo k porušení povinnosti ve vztahu ke kontrolnímu hlášení), zdaňovacím obdobím plátce kalendářní čtvrtletí (tj. právnické osoby se čtvrtletním zdaňovacím obdobím), nebo
• plátce je společností s ručením omezeným, která má jednoho společníka, přičemž tento společník je fyzickou osobou; pro účely posouzení splnění těchto podmínek je rozhodným dnem:
• 1. první den kalendářního čtvrtletí, ve kterém vznikla povinnost uhradit tuto pokutu (tj. došlo k porušení povinnosti ve vztahu ke kontrolnímu hlášení), nebo 
• 2. den vzniku této společnosti, pokud tato skutečnost nastane po rozhodném dni podle bodu 1.

Finanční úřad může navíc těm podnikatelům, kteří nesplněním povinnosti související s kontrolním hlášením závažně ztěžují nebo maří správu daní, udělit pokutu až do výše 500 000 Kč.

Lze pokuty prominout?

V zákoně je od konce července 2016 rovněž institut prominutí pokuty, který se týká pokut v pevné výši 10 000 Kč, 30 000 Kč a 50 000 Kč, a institut vyloučení vzniku pokuty, který týká pokuty v pevné výši 1000 Kč.

V případě pokuty ve výši 1000 Kč je tolerováno jedno pochybení pro daný kalendářní rok. Správce daně toto zohledňuje automaticky bez nutnosti podávat žádost.

Na základě daňového balíčku došlo ke zmínění, kdy se automaticky odpouští i první pokuta v daném roce ve výši 10 000 Kč a 5000 Kč u OSVČ, tedy za podání kontrolního hlášení v náhradní lhůtě po výzvě finančního úřadu.

To, za jakých podmínek a v jak velké výši se pokuty odpouští, upřesňuje metodický pokyn finančního úřadu. Aby plátci DPH vůbec měli šanci, že se úřad bude jejich žádostí zabývat, nesmí se jednat o podnikatele, který v posledních 3 letech závažným způsobem porušil daňové nebo účetní právní předpisy.

Pokud podnikatel tuto podmínku splňuje, pokuta mu může být odpuštěna až do výše 100 %. Zda a v jaké výši se tak skutečně stane, však závisí na dvou kritériích. Jde o ospravedlnitelný důvod prodlení a četnost porušování povinností při správě daní daňovým subjektem. Zatímco ospravedlnitelné důvody stanoví procentuální základ, kolik může úřad podnikatelům na pokutě odpustit, druhé kritérium – četnost porušování povinností při správě daní výši procent prominutí snižuje. U všech stanovených porušování povinností jde o snížení o 50 procentních bodů.

Lze například prominout:

• jednu libovolnou pokutu ve výši 10, 30 a 50 tisíc korun,
• pozdní reakci do 5 následujících pracovních dní po uplynutí lhůty výzvy k podání kontrolního hlášení za předpokladu, že povinnost podat kontrolní hlášení plátci skutečně nevznikla,
• pozdní reakci do 5 následujících pracovních dní po uplynutí lhůty na výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů v situaci, kdy plátce potvrzuje správnost naposledy podaného kontrolního hlášení,
• další pokuty upravené pokynem GFŘ D-29

Kdy a jak reagovat na výzvu finančního úřadu?

Pokud správce daně zjistí v kontrolním hlášení nesrovnalosti nebo pokud hlášení nebylo podáno vůbec, zašle plátci výzvu. Na tuto výzvu je nutné reagovat v zákonem stanovené lhůtě, která se liší podle způsobu doručení: 

• Při doručení do datové schránky: Lhůta pro reakci činí 17 kalendářních dnů od okamžiku doručení výzvy. Tato prodloužená lhůta platí jak pro výzvu k podání kontrolního hlášení v náhradní lhůtě, tak pro výzvu k potvrzení, změně nebo doplnění údajů.

• Při jiném způsobu doručení: Pokud výzva není doručena do datové schránky (např. při osobním doručení nebo poštou), zůstává lhůta pro reakci pouze 5 pracovních dnů.

Lhůta začíná běžet dnem doručení výzvy. V případě výzvy k odstranění pochybností (změna, doplnění) se za reakci považuje podání následného kontrolního hlášení, ve kterém plátce buď opraví chyby, nebo potvrdí správnost původních údajů.

Oprava kontrolního hlášení

Když podnikatel zjistí, že jsou v jeho podaném kontrolním hlášení chyby nebo nesprávné údaje, měl by je co nejdříve opravit. Slouží k tomu opravné a následné kontrolní hlášení.

Jak opravit chyby v kontrolním hlášení?

Běžně podnikatelé využívají řádné kontrolní hlášení. Jakmile udělají v hlášení chybu, musí vyplnit hlášení opravné nebo následné.

Opravné se vyplní tehdy, pokud na chybu přijdou ještě před vypršením lhůty pro podání řádného kontrolního hlášení.

Následné kontrolní hlášení pak musí podnikatelé podat, pokud chybu zjistí po uplynutí lhůty pro řádné kontrolní hlášení. Následné kontrolní hlášení je nutné podat do 5 pracovních dnů ode dne zjištění nesprávných nebo neúplných údajů uvedených v již podaném kontrolním hlášení.

Oprava odpočtu DPH a kontrolní hlášení

Oprava odpočtu je opravou podle § 74 zákona o DPH, kdy odběratel je povinen provést opravu odpočtu daně za zdaňovací období, ve kterém se dozvěděl o okolnostech rozhodných pro vznik povinnosti ji provést. Opravu odpočtu plátce prokazuje opravným daňovým dokladem nebo jiným dokladem souvisejícím s opravou, popřípadě jiným způsobem. 

Do řádného kontrolního hlášení (oddíl B.2. nebo B.3. – podle limitu – hodnoty opravy) se v případě, že má být vyplněn řádek v oddíle B.2. kontrolního hlášení a do konce období, za které se podává související kontrolní hlášení nemá odběratel k dispozici evidenční číslo opravného daňového dokladu, uvede do položky pro „Evidenční číslo daňového dokladu“ – interní evidenční číslo odběratele související se zaznamenáním této změny. Ostatní související položky řádku oddílu B.2. se rovněž vyplní. Do kolonky DPPD se uvede den, kdy se plátce dozvěděl o okolnostech rozhodných pro vznik povinnosti opravu provést, tj. den zjištění výše slevy.

V řádném kontrolním hlášení za období, ve kterém odběratel obdrží od dodavatele opravný daňový doklad (pokud se jedná o původně vykázanou opravu v části B.2.), musí odběratel v části B.2. stornovat původní řádek opravy dle § 74 zákona o DPH – tj. uvede původní řádek s interním číslem dokladu znovu, avšak nyní s opačnými znaménky u hodnotových polí základu daně a daně – a zároveň na dalším řádku uvede opravu opětovně správně s obdrženým opravným daňovým dokladem (s příslušným evidenčním číslem). Tím bude zajištěno správné porovnání této transakce mezi dodavatelem a odběratelem.

Další možnost, jak doplnit číslo opravného daňového dokladu, je standardní podání následného kontrolního hlášení, a to již s uvedením evidenčního čísla opravného daňového dokladu a nového DPPD.

Jak opravit v kontrolním hlášení osobu odběratele?

Může se stát, že vystavíte fakturu nesprávnému odběrateli. Daň přitom v daňovém přiznání přiznáte a odvedete ji podle zákona o DPH (§ 21 zákona o DPH). Původně nesprávně vystavený daňový doklad se pak musí v rámci evidence dodavatele opravit, resp. se musí vystavit nový daňový doklad znějící na správného odběratele. V této situaci podá dodavatel následné kontrolní hlášení (do 5 pracovních dní od zjištění nesrovnalostí), kde uvede všechny údaje za dotčené období znovu – s promítnutím správně uvedeného zdanitelného plnění v oddíle A.4. (uvedení správného odběratele, popř. nové číslo daňového dokladu). To znamená, že řádek s chybnými údaji je nahrazen novým řádkem se správně uvedenými hodnotami.

Dodatečné daňové přiznání není nutné v dané situaci podávat – základ daně a daň se neměnily a byly hodnotově správně přiznány v řádném daňovém přiznání.

Jak lze opravit základ daně v kontrolním hlášení?

V případě opravy základu daně a výše daně podle § 42 zákona o DPH jde o samostatné zdanitelné plnění spadající do období, kdy odběratel obdržel opravný daňový doklad (§ 42 odst. 3 písm. b) zákona o DPH). Tyto změny budou uvedeny v řádném kontrolním hlášení. Pokud je výše opravy vyšší než 10 000 Kč, uvede se v oddíle A.4. (dodavatel) nebo B.2. (odběratel). V případě, že je hodnota opravy nižší než limit 10 000 Kč včetně daně, uvede se do oddílu A.5. kontrolního hlášení nebo B.3.

V hlášení se uvede rozdíl mezi opraveným a původním základem daně, resp. i rozdíl mezi opravenou a původní daní, pro vykázání tohoto rozdílu se využije sloupec „základ daně“, resp. sloupec „daň“. Evidenční číslo dokladu bude číslo opravného daňového dokladu (náležitosti stanoví § 45 zákona o DPH). Datum uskutečnění dotčeného plnění je podle § 42 odst. 3 zákona o DPH.

Související úpravy odpočtu daně na straně příslušného příjemce zdanitelného plnění se uvádějí v souladu s postupy definovanými ustanovením § 74 zákona o DPH.