Místo líbivých věcí začala prodávat lebky a vnitřnosti. Od té doby má vyprodáno

Malda má kosmetický salon a Malgic Home si k tomu v roce 2020 přidala. Hledala totiž nějaký únik do jiného světa, kde by mohla tvořit. Díky tomu, že pracuje sama na sebe, může si vše organizovat a vše proběhlo bez problémů. Nyní například měnila provozovnu a z Malgic Home se stala její hlavní práce. Vidí v tom však balanc a podle ní to tak mělo být. Malgic Home jsem začala dělat pro radost, ale přesto do ateliéru chodím jako do práce. Všechno má své limity, nejsem tady do večera, abych se strhala. I druhá práce mi umožňuje si to nastavit, jak potřebuju, dodává Malda.

Láska k lesku a třpytu

Za covidu Malda hledala nějakou činnost, kterou by mohla dělat, protože je tvůrčí člověk. Když brouzdala po Instagramu, vyběhla na ni videa s pryskyřicí. Jsem trošku straka, mám ráda věci, které se třpytí nebo jsou lesklé a průhledné. Pryskyřice je jako sklo a zaujalo mě, že něco někam vylejete a vznikne z toho krásný výrobek. Do toho barvičky a třpytky, rozplývá se s úsměvem.

Navíc ji nadchlo, že se z pryskyřice dají dělat praktické věci. Například u háčkování jí vadilo, že věci nemají praktické využití, nechtěla je schovávat v šuplíku nebo je nutit rodině a známým. Chtěla vyrábět něco, co by mohla rovnou prodávat. Dále vzpomíná, že už na střední chtěla mít internetový obchod, ale nemohla najít něco, čím by se chtěla prezentovat.

Na pryskyřici se jí tedy líbilo, jaké z ní mohou vzniknout produkty a začala se o ni více zajímat. Zjistila, že se materiál prodává i u nás, nakoupila si ho, stejně jako formy. Narazila jsem na tvůrce, který dělal podtácky. Tehdy to hodně frčelo, takže jsem šla také tímhle směrem a bylo to hezké, všechno barevné, což mě lákalo, doplňuje Malda.

Pryskyřice je nepředvídatelná

Podle Maldy je pryskyřice nepředvídatelná a i když s ní pracuje několik let, tak se pořád něco učí. Na videích to vypadá jednoduše, kdy se smíchají dvě složky v kelímku a vylijí se do formy, ale tak to není. Hodně času jsem strávila tím, že jsem sbírala informace, kde se dalo. Na YouTube jsem hledala tvůrce, kteří učí, jak se pracuje s pryskyřicí a ukazují své experimenty, vzpomíná.

Například se musela naučit počítat, protože aby u pryskyřice vznikl chemický proces a aby správně ztvrdla, musí se zachovat správný poměr složek. S tím souvisí také umět pracovat s váhou a mít do ní vždy náhradní baterky. Aby se vám nestalo, že vám dojdou v půlce vážení, to je velký průšvih, směje se Malda.

Také člověk musí být opatrný, protože pryskyřice je toxická látka a člověk na to musí být připravený a nesmí to podceňovat. Měl by mít ochranu jako například nitrilové rukavice nebo respirátor, oblečení, co se může zničit a pracovat ve větrané místnosti. Čas od času mi nějaká sledující napíše, že dělala s pryskyřicí se svými dětmi, ale děti s ní vůbec dělat nesmí, právě z těchto důvodů. Bezpečnost je nejdůležitější, připomíná.

Dále je podle Maldy důležité předvídat chování pryskyřice. Některá se například stále hýbe, protože je to tekutina, a vytvořený design tak může po chvíli tuhnutí vypadat úplně jinak. Potom podle toho, co vyrábíte a i podle vašich zkušeností víte, že některá pryskyřice je řidší, jiná hustší a hodí se na něco jiného, vysvětluje dále s tím, že pozor je potřeba si dávat také na čistotu práce, protože pryskyřice je průhledná a smítko může pokazit celý výrobek. Kromě toho zmiňuje, že pryskyřice žloutne, a to jak kvůli UV záření, tak časem.

Umělecký přesah s Jesmonite

K pryskyřici Malda posléze přidala další materiál v podobě Jesmonite. Říká se mu přírodní pryskyřice a je oproti ní netoxický a také není průhledný. Také se u něj smíchávají dvě složky, ale je na podobném principu jako sádra nebo beton. Má přirozenou bílou barvu a je navíc hodně odolný. Oproti pryskyřici jej můžete po půlhodině vyndat z formy. Sice kompletně tvrdne také až 24 hodin, ale můžete díky tomu pracovat rychleji a efektivněji, popisuje Malda. Další výhodou podle ní je, že se na Jesmonite dá dobře malovat.

Poslední dobou si Malda užívá, že se jí podařilo pryskyřici i Jesmonite posunout dál. Když začnete dělat něco, pro co jste nadšení a najednou zjistíte, že to dělá dalších x lidí, tak vás to trošku přestane bavit. Takže já jsem to chtěla posunout na malinko vyšší level a snažím se pracovat s oběma materiály trochu jinak, vysvětluje a doplňuje, že s Jesmonite může dále pracovat a není to jen o tom, že by něco vylila do formy a bylo to tím hotové. Mám ráda, když to má přesah do umění, shrnuje s úsměvem.

Vzpoura proti líbivosti

Malda začínala právě s podtácky, protože jí to tehdy připadalo jako geniální nápad: v té době šlo o něco neobvyklého, líbivého pro oko, poutavého a zároveň praktického. Dělala různé sady, zdobené hodiny a další podobné věci. Po roce, nebo dvou jsem totálně vyhořela, měla jsem nějakou ideu o tom, že budu dělat takové líbivé výrobky a mít i estetický Instagram, kde nebude figurovat můj obličej. Zhlédla jsem se i v interiérovém designu, ale zjistila jsem, že to vůbec nejsem já, přiznává.

I když prodeje fungovaly a byl zájem o výrobky, ji to přestalo naplňovat a potřebovala volnost. Navíc se u ní hromadily nepovedené výrobky a byla nešťastná. Většinu věcí dělala na zakázku a tam zjistila, že na zakázku dělat nemůže, protože jí to nedělá dobře psychicky. To byl přelom, kdy se na několik měsíců odmlčela a začala dělat něco úplně jiného. S tímto rozhodnutím dlouho bojovala, protože nemá ráda změny a nechtěla zklamat své fanoušky.

Jsem člověk, který vyrůstal na hororech, upírech a mám ráda Harryho Pottera. Kamarádka a kolegyňka, se kterou mám ateliér, mě tlačila jít naproti směru, který je mi bytostně bližší a já se tehdy zamilovala do dekoračních kouzelnických lektvarů, potvrzuje dále Malda. Pojala to do detailu, vymyslela několik lektvarů, kdy každý měl vymyšlený svůj příběh. K tomu se podle ní hodila i nějaká lebka a udělala si také oficiální internetový obchod, protože do té doby prodávala jen přes Instagram.

Během pár měsíců jsem přišla s úplně novým konceptem a e-shopem a v podstatě hned to mělo úspěch, přiznává s tím, že tím zjistila, že si tento směr může dovolit rozšiřovat. Po těch třech letech už jsou lidi zvyklí, že ode mě můžou očekávat lebky, krev a vnitřnosti, směje se.

Občas uteče i do nějakého jemnějšího směru. Nikdy by mě nenapadlo, že budu dělat něco takového a lidi to budou milovat. Měla jsem obrovské štěstí, že si to našlo své lidi. A pořád posouvám hranice a udivuje mě, že cokoliv vyrobím, tak lidi žerou a je to opravdu skvělé, shrnuje Malda nadšeně. Podle ní by u tvorby měl člověk vždy následovat své srdci a duši, tedy kam ho to táhne.

• 
• 
• 

Dalších 18 fotografií

Nejen vlastní archiv jako motor

Většinu výrobků Malda odlévá do forem, takže je tím trochu limitovaná. Zároveň je to pro ni však inspirace. Když vidím nějakou formu, pomůže mi si k tomu něco představit. Není to jen forma na lebku, ale už si představuji, jak bych ji dozdobila, co bych k ní přidala. Podobné je to u bubáků, které taky dělám, doplňuje. Inspirace k ní chodí sama a často má období, kdy nemá v hlavě nic kreativního a pak to k ní zničehonic přijde. Co jsem zjistila a doporučuji to i ostatním tvůrcům, je inspirovat se sám sebou. Někdy zabrouzdám do starších fotek a jsem překvapená, co jsem vyrobila a kolikrát k tomu najdu nějakou inspiraci. Napadne mě, jak to udělat jinak, nebo co k tomu přidat, dodává.

Často Maldu vede také samotný proces, kdy ji při vyrábění napadne, co k výrobku přidat. Hodně mě inspiruje bublina tvůrců, kterými se obklopuji. Díky změně konceptu jsem se dostala do krásné komunity tvůrců, kde každá děláme něco jiného, popisuje a podotýká, že je velký rozdíl mezi inspirací a kopírováním.

Dlouhá čekání na výsledek

Při práci se Malda neobejde bez rukavic, ať už leje pryskyřici nebo maluje. Nejzákladnější věci, co jsou potřeba při práci s pryskyřicí, jsou kelímek, rukavice, špachtle, zmiňovaná váha a ochranné pomůcky a také je něco na broušení, tedy několik druhů brusek, brusné papíry a pilníky. Kromě toho ještě formy a různé pigmenty. Jak dělám s pryskyřicí a Jesmonite, tak to jsou dva odlišné materiály a mám strašně moc věcí. Člověk právě postupem času zjistí, že toho potřebuje víc a víc, zamýšlí se Malda a s úsměvem dodává, že je potřeba i velká trpělivost a pevné nervy.

Průměrná doba, než vznikne jeden výrobek, je podle Maldy týden, protože pořád jenom čeká, až něco uschne, něco ztvrdne a je to opravdu zdlouhavé. I když něco vyndá z formy jako hotové, musí to ještě například dobrušovat. Když se mě někdo zeptá, jak dlouho mi trvá něco vyrobit nebo kolik jsem na tom strávila hodin, tak se to nedá spočítat, protože samotné lití máte za půl hodiny hotové, ale pak musíte čekat například do druhého dne. Navíc spoustu výrobků ještě dodělávám a zdobím, hodně si s tím hraju, takže je to nadlouho, vysvětluje.

Nejvíce času tak zabere čekání a co se týče aktivního času, tak zdobení jesmonitových výrobků. Tam je Malda volnější a užívá si toho, co s tím jde vše provádět. Občas k tomu vyrábí i něco ze samotvrdnoucí hmoty, maličkosti z papíru nebo lepidla. Pak pořád čekám, než mi ty malinkaté komponenty, co jsem si navymýšlela, ztvrdnou, abych mohla pokračovat, směje se. Zdobení Jesmonite si Malda nejvíce užívá a propouští zde uzdu fantazii.

Podcast Teorie bulharské konstanty ŽIVĚ, pojďte se s námi potkat v Klubovně

Konec diktátu zakázek

Už jsme se dotkli toho, že Malda nevyrábí na zakázku. Zjistila totiž, že jí to nedělá psychicky dobře, je to pro ni forma nátlaku a bere jí to svobodu. Já jsem s Malgic Home začínala primárně pro sebe, pro tu radost. Nedělala jsem to s tím, že bych se tím živila, přiznává. I když si to nepřipouští, tak u zakázek podvědomě cítí tlak, že se to musí povést, když to vyrábí pro někoho. Párkrát do roka se dostanu do situace, kdy někomu třeba známému něco vyrábím a opravdu vždycky se něco pokazí, doplňuje s tím, že na to není stavěná.

Podle Maldy to tak má spousta tvůrců a myslí si, že svoboda v tvoření je nejdůležitější. Občas je sice fajn, že si člověk zkusí i něco jiného, ale jí to nepřinášelo vůbec nic pozitivního. Už bych to nikdy nedělala, i kdyby si ode mě už nikdo nikdy nic nekoupil, zdůrazňuje. My jako tvůrci bychom měli rozeznat věci, které nás blokují, omezují a tlačí někam, kam vlastně nechceme, shrnuje.

Nyní Malda prodává v kolekcích a už si nedovede představit, že by to měla jinak. Dříve dávala výrobky na e-shop, když je vyrobila, což bylo třeba každé dva dny. Avšak stávalo se, že si zákazníci stěžovali a nechtěli víckrát v týdnu platit poštovné. V kolekci je to pro Maldu pohodlnější také z hlediska balení a odesílání. Jak se vám to tady vyčistí, tak máte pocit, že je všechno dodělané a hotové a máte najednou další nápady na tvoření, přidává další výhodu.

Úspěchy v online bublině

Stejně jako pro podobné tvůrce, jsou pro Maldu důležité sociální sítě. Je pro ni komfortní se takto prezentovat, protože k tomu má dlouhodobě blízko a už když vyrůstala, tak ji lákalo tvořit videa na YouTube. Také ji vyhovovala anonymita v tom smyslu, že nemusí jít stoupnout si někam ke stánku a tam prodávat svoje produkty nebo si otevřít kamennou prodejnu. Mně ta dnešní doba v tomhle směru neuvěřitelně vyhovuje a jsem za to strašně moc vděčná, že máme tyhle možnosti. A řekla bych, se mi podařilo vytvořit takovou svoji komunitu a bublinu, která přitahuje lidi, co mají rádi moje výrobky i moje videa, dodává.

Malda si to tím pádem velmi užívá a je to podle ní hezké a milé. Je ráda, že člověk může ukázat své výrobky, může je jen nahrát na nějakou sociální síť a při troše štěstí se to dostane ke správným lidem. A může s nimi být v nějakém spojení touto formou. Já jsem introvert, takže být dlouhodobě někde s lidmi a komunikovat s nimi, je pro mě dost vyčerpávající. Takže mi vyhovuje, že tam pořád jsou nějaké hranice a když člověk nechce, tak ten mobil vypne, přiznává s úsměvem.

Zároveň nic nepřehání, nedělá nějaký profesionální obsah. Naopak si sledující oblíbili její autentické vyndávání z forem. „To bylo úplně náhodou, že jsem udělala jedno takové video a od té doby to lidé mají rádi,“ doplňuje s tím, že je zajímavé sledovat, jak se člověk otrká v komunikaci a vystupování. Nepotřebuju dělat videa pro dosahy, protože jsem měla to štěstí, že jsem někde trošku bouchla a lidi přišli sami. Takže všechno organicky vzniklo, potvrzuje dále.

Mohl za to tehdy TikTok, kam začala Malda dávat videa a dělat také živá vysílání, v rámci kterých si povídala s lidmi. Když pak dala slevu na e-shopu, tak ho lidé vzali útokem a od té doby to jelo ve velkém. Pevnější a ucelenější komunitu má však Malda na Instagramu, kde jsou hlavně lidé, co od ní nakupují.

Podle Maldy má obrovskou výhodu v tom, že jak vypadá pro někoho trošku kontroverzně a dělá kontroverzní tvorbu, tak nedostává skoro žádné negativní komentáře. Podle ní jsou jich dva druhy: kdy někdo chce být opravdu zlý a člověku ublížit a druhé jsou popichovací, kdy si někdo potřeboval ulevit. 

První typ Malda automaticky maže, protože nevidí jediný důvod, proč je tam nechávat. Jakmile je někde nějaký negativní komentář, tak další negativně smýšlející se k tomu hrozně rádi přidají. A já mám svou bublinu, kde to nepotřebuju, vysvětluje. Druhý typ negativních komentářů pak bere jako příležitost k tomu testovat své humorné hranice a zkouší, co na ně bude fungovat. Většinou jí však neodpoví. Občas by člověk chtěl tou svou tvorbou něco malinko rozvířit a nic. Asi se to dostává k těm správným lidem, směje se Malda v závěru.

Tip na další příběh

Jehla, bavlnka a hodiny práce. Nikola tvoří originální šperky, které lidé milují

Nikola Tylšová vyrábí ručně vyšívané šperky, a to jak na zakázku, tak do volného prodeje. Jak se k tomu dostala a co k tomu vše potřebuje? Více v článku.

• 
• 
• 

Dalších 28 fotografií