OSVČ loni přibylo nejvíce za posledních 15 let. Mohou za to hlavně zmatky u dohod?

Počet OSVČ hlavních vzrostl o 13 tisíc

Jak ukazují data ČSSZ, ke konci roku 2024 v Česku podnikalo 681 351 OSVČ hlavních, což je skoro o 13 tisíc více než před rokem. Jde o nejvyšší počet OSVČ hlavních ke konci roku od roku 2009, odkdy ČSSZ data zveřejňuje. 

Zdroj: ČSSZ

OSVČ vedlejších přibylo nejvíce od roku 2011

OSVČ vedlejších působilo v ČR k 31. prosinci loňského roku 473 526. Oproti předloňskému konci roku jde o nárůst o 15 tisíc. Jedná se o nejvyšší meziroční zvýšení od roku 2011.

Celkově ke konci roku 2024 v ČR podnikalo 1 154 880 OSVČ, což je skoro o 28 tisíc více než před rokem. Oproti rekordnímu konci loňského září je to jen o 4 tisíce OSVČ méně. Jak navíc ukazují dlouhodobá data, jde o tradiční sezónní výkyv. Na konci roku je vždy počet OSVČ nižší v porovnání s letními měsíci v roce. Je to způsobeno hlavně tím, že OSVČ ke konci kalendářního roku ukončují nebo přerušují činnost. Během léta zase počty zvyšují sezónní práce.

Přečtěte si také:

Zálohy OSVČ na „sociálko“ vzrostly za 2 roky více než za předchozích 15 let

Kdo je OSVČ vedlejší?

Z pohledu důchodového pojištění se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce:

• vykonávala zaměstnání.
• měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod.
• měla nárok na rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců, nebo osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost), nebo stupni III (těžká závislost), anebo stupni IV (úplná závislost), pokud osoba, která je závislá na péči jiné osoby, je osobou blízkou, nebo žije s OSVČ ve společné domácnosti, není-li osobou blízkou.
• vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání nebo civilní službu.
• byla nezaopatřeným dítětem.

Za nárůstem stojí podle expertů hlavně švarcsystém

Jak nicméně dlouhodobě upozorňují experti, za nárůstem stojí do velké míry především tzv. švarcsystém. Už v minulých letech odborníci upozorňovali, že kvůli vysokým nákladům práce se pracovněprávní vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem často transformují do smluv mezi odběratelem konkrétní služby a jejím dodavatelem. Švarcsystém je přirozenou reakcí na extrémní zdanění práce a rostoucí balvan administrativy, regulace a povinností spojených se zaměstnáváním pracovníků, který zaměstnavatelé musí tlačit do kopce. Je rozšířený v IT sektoru, stavebnictví, dopravě, logistice, ale například i v médiích a paradoxně i ve státní správě, doplnil pro server Podnikatel.cz už dříve Miroslav Diro, mluvčí HK ČR.

Podnikatelé navíc doplňují, že za loňským nárůstem počtu OSVČ mohou stát především změny a zmatky kolem dohod o provedení práce. Jejich využití se totiž loni prodražilo (musí se u nich například platit dovolená) a administrativně zkomplikovalo (nově se musí všechny dohody hlásit úřadům). Původně navíc měly platit další změny od roku 2025, které by dohody ještě více nezvýhodnily. Vláda sice od nich na poslední chvíli ustoupila, řada podnikatelů však dohody již přestala využívat. 

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

Šetření Hospodářské komory ČR z jara loňského roku mezi 457 společnostmi ukázalo, že většina zaměstnavatelů počet dohod snížila. Práci přerozdělili mezi ostatní zaměstnance, najali osoby samostatně výdělečné činné nebo převedli dohody na zkrácené či plné pracovní úvazky. Počty dohodářů snižovaly nejvíce velké firmy, které mají více než 250 zaměstnanců. Nejcitlivěji reagovaly firmy působící v osobních službách, ze kterých k žádným změnám v zaměstnávání na dohody nepřikročila pouhá pětina, zatímco v ostatních odvětvích je podíl těchto firem výrazně vyšší.

Data naznačují vliv změn u dohod o provedení práce

Že za stávajícím nárůstem stojí i změny u dohod, naznačují i další data. Oproti předchozím rokům stojí letos za zvýšením hlavně OSVČ vedlejší, tedy skupiny, které byly často zaměstnávány právě na dohody. Jak také ukázala data společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, loni začalo podnikat 82 893 lidí, což je o 14 % více než před rokem a jde o nejvyšší číslo za poslední roky. Zároveň však také mnoho OSVČ svoji činnost ukončilo. 

V letech, které neovlivnily administrativní zásahy, byl však růst počtu nových podnikatelů rychlejší než v loňském roce. Snižování počtu podnikatelů nahradil jejich mírný růst. Ten však mohla do určité míry ovlivnit snaha některých firem převádět z důvodů nižších nákladů pracovníky na lidi pracující na živnostenské oprávnění a k témuž mohla vést i změna podmínek práce na dohodu. Někteří věřitelé preferují půjčovat lidem, kteří mají IČO, protože půjčky v tomto případě nepodléhají zákonu o spotřebitelském úvěru, doplnila CRIF v tiskové zprávě.

Skoro 50 % lidí, kteří s podnikáním skončili, bylo starší 61 let. Váha této věkové kategorie v počtu zaniklých podnikatelů se meziročně snížila. Naopak se zvýšil podíl lidí v nejmladší věkové skupině, tj. 18 až 30 let, a to 2 % (stabilně po několik let) až na 7 % v roce 2024. Nejmladší věková skupina dokonce představovala více než polovinu (52 %) těch, kteří s podnikáním v minulém roce začali. To naznačuje, že důvodem byly především změny u dohod, jelikož jde o skupinu, která často bývá zaměstnávána na brigády.

Oproti roku 2023 se navíc ztrojnásobil podíl podnikatelů, kteří na trhu působili maximálně 5 let. V roce 2024 tvořili 15 % z těch, kteří skončili. To opět ukazuje že roste podíl OSVČ, jejichž podnikání je náhražkou jiných krátkodobých forem zaměstnávání či výdělků.