Návrh novely z oblasti sociálního, důchodového a nemocenského pojištění směřuje k nápravě některých nevyhovujících nebo překonaných ustanovení. Nyní postupuje do Poslanecké sněmovny. Plánovány byly i zásadnější změny, zejména s přesahem do oblasti odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
O některých změnách již server Podnikatel.cz informoval. V předchozím článku jsme popisovali možnost žádat o důchod elektronicky, která má být zavedena od prosince 2023. Žadatelé o důchod tak budou moci žádat například z domova prostřednictvím speciálně připravené aplikace (přes ePortál ČSSZ).
Výdělečná činnost a zvyšování důchodů
Osoby, které po vzniku nároku na důchod pokračují ve výdělečné činnosti a pobírají při tom plný důchod, mohou požádat o jeho zvýšení za každých 360 kalendářních dnů této výdělečné činnosti o 0,4 % výpočtového základu. Podle důvodové zprávy takto každoročně podává žádost cca 80 tisíc pracujících důchodců. Je třeba zahájit správní řízení, důchody přepočítat (stanovit správné datum nároku na zvýšení, částku zvýšení, její valorizaci, výpočet doplatku), což je pro ČSSZ administrativně náročné. Výsledkem je zvýšení důchodu řádově o desetikoruny.
Novelou zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti se navrhovalo, aby pojištěnec, který má nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši a dosáhl důchodového věku, neměl nově povinnost platit pojistné na důchodové pojištění. Tato změna by poživatelům starobního důchodu zajistila okamžitou a výhodnější finanční podporu.
Sleva pro pracující důchodce
Jak bylo vysvětleno výše, trvalé zvýšení důchodu výdělečnou činností bývá častým předmětem kritiky vzhledem k jeho nízké výši (v porovnání s odvedeným pojistným) a vzhledem k velmi náročné administrativě opakovaně podávaných žádostí o zvýšení starobního důchodu v provozních podmínkách orgánů sociálního zabezpečení. Mělo být nahrazeno novou slevou na sociálním pojištění. Na tu by měli nárok pouze poživatelé starobního důchodu. Pro poživatele invalidního důchodu, a to ani pro invaliditu třetího stupně, se její zavedení neplánuje.
Spolu se zavedením slevy pro pracující důchodce (6,5 % na sociálním pojištění) je plánována novelizace již zavedené slevy za zaměstnance z dotčených skupin pracujících na zkrácené pracovní úvazky. Zde má dojít k několika legislativně technickým úpravám.
Nejen zaměstnaní, ale i podnikající důchodci
Za výdělečnou činnost vykonávanou pracujícím důchodcem by se pracujícímu důchodci nezvyšoval jeho starobní důchod, ale náležela by mu sleva na pojistném na důchodové pojištění ve výši 100 % pojistného placeného zaměstnancem. Zaměstnanec by tak neplatil svou část pojistného. Osoba samostatně výdělečně činná by platila pojistné snížené o 6,5procentních bodů, tedy 22,7 % z vyměřovacího základu namísto 29,2 %. Jedná se o opatření, které je součástí programového prohlášení vlády a jeho cílem je podpora delšího setrvání poživatelů starobního důchodu na trhu práce.
Sleva na pojistném prozatím nebude
Přestože se o této slevě dlouze hovořilo, její zavedení se minimálně odsouvá. Ještě začátkem roku ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) avizoval, že sleva týkající se pracujících nebo podnikajících důchodců, kteří zároveň pobírají starobní důchod, bude zavedena od letošního července. Snažíme se podporovat zaměstnávání seniorů, kteří ještě nechtějí odcházet do důchodu a mohou být ještě aktivní v rámci své profese,
uvedl ministr a dodal, že snížení sazby pojistného o 6,5 procenta by pro důchodce přineslo z každých vydělaných 10 000 Kč zvýšení čisté mzdy o 650 korun a pro zaměstnavatele výrazné administrativní zjednodušení.
Vláda ale tuto úpravu neschválila a návrh zákona putuje do Poslanecké sněmovny rozšířen o další změny v nemocenském pojištění. Avšak aktuálně bez slev na pojistném pro pracující a podnikající důchodce.
Nejasný dopad na státní rozpočet
Výpadek příjmů státního rozpočtu po zavedení slevy na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve výši 100 % pojistného placeného zaměstnancem by aktuálně činil cca 4 až 4,5 miliardy korun ročně. Pozitivní efekty na straně výdajů nastanou s časovým odstupem zejména v období největšího zatížení důchodového systému s ohledem na demografickou strukturu obyvatel, což je důležité s ohledem na udržitelnost systému i v případě, že by nedošlo k výraznější změně chování na pracovním trhu v podobě zvýšeného pracovního zapojení zaměstnanců v důchodovém věku.
Legislativní rada vlády doporučila v oblasti pobírání starobního důchodu souběžně s výkonem výdělečné činnosti nejprve zpracovat dopadovou studii navrhovaných opatření, kvalitní analýzu nákladů a přínosů, včetně dopadů na veřejné rozpočty v čase.
Pravděpodobně bude návrh novely opětovně předložen a je možné, že tato změna bude v budoucnu zavedena. Ale účinnost změn v polovině roku 2023, jak bylo původně plánováno, již není reálná.
