Daň z přidané hodnoty

Co je daň z přidané hodnoty?

Daň z přidané hodnoty (DPH) patří mezi nepřímé daně. Platí se při nákupu většiny zboží a služeb. Podle zákona o DPH ji odvádí dodavatelé a registrovaní plátci DPH, kteří ji ovšem započítávají do ceny pro své odběratele či spotřebitele. Plátci daně mají nárok na odpočet.

Plátcem daně z přidané hodnoty se lze stát dobrovolně nebo povinně ze zákona. A to překročením stanoveného obratu, nákupem služby ze zahraničí apod. Důležité je určit, z čeho se daň z přidané hodnoty odvádí a co do základu daně naopak nepatří. Aktuálně jsou v Česku dvě sazby DPH.

Jaký zákon se věnuje dani z přidané hodnoty?

Problematiku DPH upravuje zákon č. 235/2004 Sb. Zákon o dani z přidané hodnoty.

Kdo je plátcem DPH?

Plátcem DPH se lze stát dobrovolně nebo povinně. A to překročením stanoveného obratu nebo například zakoupením zboží určité hodnoty. Další možností je přijetí i poskytnutí služby do jiného členského státu.

Povinně se plátcem DPH stane osoba uskutečňující ekonomickou činnost:

• překročením obratu 2 miliony Kč za kalendářní rok, 
• při překročení limitu 2 536 500 Kč (ekvivalent 100 000 EUR) vzniká plátcovství ihned (následující den po překročení), 
• nabytím majetku privatizací nebo prodejem podniku,
• pokračováním v činnosti po zemřelém plátci,
• další méně časté příklady jsou uvedeny v zákoně o DPH.

Při splnění určitých podmínek se podnikatel nemusí stát plátcem, nýbrž jen identifikovanou osobou. Podmínky upravuje § 6h zákona o DPH.

Rozdíl mezi plátcem a neplátcem daně nespočívá jen v možnosti nároku nebo naopak povinnosti daň odvést. Plátce DPH musí vést evidenci k DPH, a to v takovém členění, aby byl schopen kdykoliv svůj nárok nebo naopak povinnost odvodu DPH prokázat.

Jak se registrovat k DPH?

Registrovat k DPH se lze dobrovolně nebo povinně. A to překročením stanoveného obratu nebo například zakoupením zboží určité hodnoty. Další možností je přijetí i poskytnutí služby do jiného členského státu.

Osoba povinná k dani uvedená v § 6 zákona o DPH je povinna podat přihlášku k registraci do 10 pracovních dnů ode dne překročení obratu.

Plátce uvedený v § 6a až 6e zákona o DPH je povinen podat přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne, ve kterém se stal plátcem.

Přihláška k registraci DPH se podává pouze elektronicky.

Ukázka přihlášky k registraci k DPH na Mojedane.cz

Autor: Vlastní zpracování

Kdy je povinná registrace k DPH?

Povinně se plátcem DPH stane osoba uskutečňující ekonomickou činnost:

• překročením obratu 2 miliony Kč za předchozích 12 kalendářních měsíců,
• členstvím ve sdružení, kde je některý z členů plátcem DPH,
• nabytím majetku privatizací nebo prodejem podniku,
• pokračováním v činnosti po zemřelém plátci,
• další méně časté příklady jsou uvedeny v zákoně o DPH.

Plátcem se lze stát i dobrovolně. Při splnění určitých podmínek se podnikatel nemusí stát plátcem, nýbrž jen identifikovanou osobou. Podmínky upravuje § 6h zákona o DPH.

Kdo je identifikovaná osoba k DPH?

Osoba povinná k dani se stává identifikovanou osobou (tzv. neplnohodnotným plátcem daně) ve smyslu ustanovení § 6g až §6i zákona o DPH pouze za splnění určitých podmínek, a to zejména:

1. pokud z jiného státu EU pořídí zboží, jehož celková hodnota (bez DPH) překročila v kalendářním roce 326 000 Kč (kromě výjimek týkajících se třístranného obchodu),
2. ode dne přijetí služby s místem plnění v tuzemsku od osoby neusazené v tuzemsku (tedy od podnikatele odkudkoliv ze světa), který nemá sídlo ani provozovnu v tuzemsku,
3. ode dne přijetí zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku od osoby neusazené v tuzemsku, pokud se jedná o dodání zboží s instalací nebo montáží, nebo dodání zboží soustavami nebo sítěmi,
4. ode dne poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1 zákona o DPH, s výjimkou poskytnutí služby, které je v jiném členském státě osvobozeno od daně.

Kdo se stane identifikovanou osobou, musí podat přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne, kdy se stane identifikovanou osobou, a to ve smyslu ustanovení § 94 odst. 2 zákona o DPH.

Kdo je nespolehlivý plátce DPH?

Podnikatelé by měli v Registru plátců DPH kontrolovat, zda neobchodují s nespolehlivými plátci.

Status nespolehlivého plátce totiž zakládá společné a nerozdílné ručení za odvod daně odběratelem a dodavatelem.

Pokud se některý podnikatel rozhodne obchodovat se společností, která má v okamžiku uskutečnění plnění status nespolehlivého plátce, bude za ni automaticky ručit za nezaplacenou daň ze zdanitelného plnění, které od ní přijme.

Kdy lze dostat status nespolehlivého plátce DPH?

Status nespolehlivého plátce lze získat několika způsoby. Podle pokynu Generálního finančního ředitelství dostane status nespolehlivého plátce firma, která ohrozila veřejný zájem tím, že jí úřady neuznaly uplatňovaný nárok na odpočet daně a vyměřily ji daň jinak, než deklarovala v podaném daňovém přiznání k DPH. 

K ohrožení veřejného zájmu dochází, pokud bude snížen plátcem uplatněný odpočet daně minimálně o 500 tisíc Kč. Stejná hranice platí i pro dluhy na DPH, které má podnikatel alespoň tři měsíce.

Za nespolehlivou je považována i ta firma, která nemá v pořádku daňové doklady a úřad jí vyměří daň podle pomůcek alespoň 500 tisíc korun (či úřad vyměřuje daň dle pomůcek minimálně dvě zdaňovací období z šesti po sobě jdoucích), a také podnikatel, který je podezřelý z účasti na podvodu.

Status nespolehlivého plátce získá rovněž podnikatel, který neuhradil zajišťovací příkaz. V neposlední řadě se podnikatel stane nespolehlivým plátcem, pokud opakovaně nepodá povinná podání k DPH ani na základě výzvy správce daně, a to dvakrát v období dvanácti měsíců bez řádného odůvodnění. 

Na blacklist nespolehlivých plátců se dá též dostat tím, že při registraci k DPH uvede podnikatel nepravdivý údaj ohledně skutečného (reálného) sídla.

Jaké jsou sazby DPH?

Podle § 47 zákona o DPH existují v současnosti dvě sazby DPH:

• a) základní sazba daně ve výši 21 %
• b) snížená sazba daně ve výši 12 %

Jaké zboží a služby spadají do jednotlivých sazeb, určují Přílohy zákona o DPH.

Jak se vypočítává DPH?

Výpočet DPH vychází ze sazeb daně a základu daně.

Základem daně je cena za zdanitelné plnění, které neobsahuje daň. Je to částka, která slouží pro výpočet daně v závislosti na příslušné sazbě. Jde tedy o prodejní cenu výrobků nebo služeb bez daně. Při poskytnutí slevy z ceny je hodnota zboží nižší, proto se snižuje i základ daně.

Kdy dochází k vrácení DPH?

Pokud plátce DPH zaplatí DPH v jiném státě EU, ve kterém nemá sídlo ani provozovnu, může si požádat o vrácení této daně, pokud přijaté plnění použije pro účely svého podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti.

Jak se ručí za DPH při platbě na nezveřejněné účty?

Ručení za nezaplacenou daň, pokud plnění zaplatíte na jiný účet, než který má poskytovatel zveřejněný v Registru plátců DPH, platí od roku 2014. Ručení ale vzniká jen při úplatě překračující dvojnásobek částky podle zákona upravujícího omezení plateb v hotovosti, která činí 270 tisíc korun, aktuálně jde tedy o hranici 540 tisíc korun.

Jak podat daňové přiznání k DPH?

Od 1.1.2014 jsou všichni plátci DPH povinni podávat daňová přiznání, dodatečná daňová přiznání a hlášení včetně příloh elektronicky.

Podání podle § 101a ZDPH má povinnost činit elektronicky plátce:

1. právnická osoba,
2. fyzická osoba, která přesáhne zákonem pro tento účel stanovený obrat 6 000 000,– Kč za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců,
3. fyzická osoba, která má zákonem stanovenou povinnost činit podání elektronicky.

Všechny OSVČ mají od roku 2023 povinně aktivovanou datovou schránku a podle daňového řádu platí, že má-li daňový subjekt zpřístupněnu datovou schránku, je povinen činit podání pouze elektronicky. To se tedy týká i přiznání k DPH.

Mezi způsoby elektronického podávání patří:

• Datová zpráva prostřednictvím Daňového portálu, která musí být opatřena uznávaným elektronickým podpisem
• Datová zpráva bez uznávaného elektronického podpisu podaná prostřednictvím Daňového portálu, pokud je toto podání správci daně do 5 dnů potvrzeno nebo opakováno písemně nebo ústně do protokolu
• Datová zpráva prostřednictvím datové schránky
• Datová zpráva s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do datové schránky. V tomto případě datová zpráva, kterou je podání činěno, musí mít odpovídající formát a strukturu. 

Daňová přiznání i přihláška k registraci nebo oznámení o změně registračních údajů musí být ve formátu a struktuře .XML s tím, že k vytvoření souboru v předepsaném formátu a struktuře .XML pro odeslání do datové schránky správce daně lze využít službu Elektronická podání pro Finanční správu (EPO). Využít můžete také interaktivní formuláře, které umí převod do XML.

Ukázka formuláře daňového přiznání k DPH na portálu Moje daně

Autor: Vlastní zpracování

Co je to reverse-charge?

Reverse-charge neboli režim přenesení daňové povinnosti znamená, že povinnost přiznat a zaplatit daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění má příjemce plnění.

Především je třeba rozlišovat mezi „samovyměřením daně“ u zahraničního obchodu a tuzemským reverse – charge. Režim „samovyměření daně“ zjednodušeně znamená, že dovozce zboží a služeb, který vyměřuje daň na výstupu, si sám vyměří DPH na vstupu. Tu pak uplatní jako odpočet při vyúčtování s finančním úřadem.

Daň na výstupu tedy odvede a zaplatí příjemce zboží nebo služby (český plátce) a nikoliv dodavatel, resp. poskytovatel z jiného členského státu. Tento princip je spojen zejména s plněními mezi členskými státy EU, v některých případech ale i uskutečnění plnění osobou ze země mimo EU s místem plnění v ČR.

Tuzemský reverse – charge (samovyměření daně)

Plátce, pro kterého je zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku uskutečněno, má povinnost přiznat a zaplatit daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Na základě směrnice o DPH si mohou členské státy EU stanovit, že u vyjmenovaného zboží nebo služeb je osobou povinnou přiznat a zaplatit daň osoba povinná k dani, pro niž je zdanitelné plnění uskutečněno, tj. odběratel.

V jakých případech se použije režim přenesení daňové povinnosti?

• dodání zlata plátci (s výjimkou dodání zlata České národní bance)
• dodání šrotu a odpadu – uvedeno v příloze č. 5 k zákonu o DPH plátci
• převodu emise povolenek na emise skleníkových plynů plátci
• poskytnutí stavebních a montážních prací plátci
• dodání mobilních telefonů, zařízení s integrovanými obvody, dodání herních konzolí či tabletů a laptopů, pokud celková částka základu daně veškerého dodávaného vybraného zboží překračuje částku 100 000 Kč
• dodání komodit, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury celního sazebníku v kapitole 10 a 12 – obiloviny a technické plodiny, včetně olejnatých semen, pokud celková částka základu daně veškerého dodávaného vybraného zboží překračuje částku 100 000 Kč
• další případy, které vyjmenovává zákon o DPH

Kontrolní hlášení

Kontrolní hlášení se týká především plátců daně z přidané hodnoty (DPH). Hlášení má několik částí, obsahuje údaje o uskutečněných zdanitelných plněních v režimu přenesení daňové povinnosti a přijatých zdanitelných plněních s místem plnění v tuzemsku a podává se elektronicky.

Co je to kontrolní hlášení k DPH?

Od roku 2016 musí plátci DPH podávat kontrolní hlášení. Zatímco právnické osoby ho podávají každý měsíc, čtvrtletní plátci – fyzické osoby mohou hlášení podávat ve lhůtě pro podání daňového přiznání, tedy jednou za tři měsíce.

Hlášení se vždy podává do 25. dne dalšího měsíce po skončení zdaňovacího období.

Ukázka formuláře kontrolního hlášení na portálu Moje daně

Autor: Vlastní zpracování

Kdo podává kontrolní hlášení k DPH?

Kontrolní hlášení podává každý plátce DPH, pokud:

• uskutečnil zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo přijal úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění,
• přijal zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo poskytl úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění,
• ve zvláštním režimu pro investiční zlato přijal zprostředkovatelskou službu, u které byla uplatněna daň podle § 92 odst. 5, uskutečnil dodání investičního zlata osvobozeného od daně, u kterého má nárok na odpočet daně podle § 92 odst. 6 písm. b) a c), nebo investiční zlato vyrobil nebo zlato přeměnil na investiční zlato podle § 92 odst. 7.

Kdy podat kontrolní hlášení k DPH?

Plátce, který je právnickou osobou, podává kontrolní hlášení za kalendářní měsíc, a to do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce.

Plátce, který je fyzickou osobou, podává kontrolní hlášení ve lhůtě pro podání daňového přiznání.

Čtvrtletní plátci – fyzické osoby tedy jednou za tři měsíce, a to 25 dnů od skončení čtvrtletí. Pokud 25. den v měsíci připadá na víkend nebo svátek, posouvá se lhůta na nejbližší pracovní den.

Co je obsahem kontrolního hlášení?

Kontrolní hlášení má tři části: A, B a C.

Část A

Po záhlaví s identifikací a kontaktními údaji následuje obsahová část A kontrolního hlášení, kde plátce uvede plnění, u kterých je povinen přiznat daň a která byla uskutečněna v režimu přenesení daňové povinnosti.

Jednotlivé sektory části A (A1 až A5) se pak vyplňují na základě toho, jaká plnění byla v režimu reverse – charge uskutečněna a podle kterého paragrafu zákona o DPH je povinný daň přiznat. V jednotlivých částech se pak píší evidenční čísla dokladů, základ daně, daň či identifikátory dodavatelů/odběratelů.

Část B

Druhá obsahová část se týká přijatých zdanitelných plnění s místem plnění v tuzemsku. V části B1 se vyplňují přijatá zdanitelná plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, u kterých je plátce povinen přiznat daň příjemce podle § 92a zákona o DPH. V části B2 se vypíší přijatá zdanitelná plnění a poskytnuté úplaty, u kterých příjemce uplatňuje nárok na odpočet daně dle § 73 odst. 1 písm. a) zákona o DPH s hodnotou nad 10 000 Kč včetně daně a všechny přijaté opravy podle § 44 bez ohledu na limit. Do poslední položky části B, konkrétně B3, se vyplní přijatá zdanitelná plnění a poskytnuté úplaty, u kterých příjemce uplatňuje nárok na odpočet daně dle § 73 odst. 1 písm. a) zákona o DPH s hodnotou do 10 000 Kč včetně daně.

Část C

Poslední část kontrolního hlášení slouží pro orientační kontrolu souhrnu dat pro příslušné části daňového přiznání k DPH. Jedná se o část kontrolního hlášení, do které se automatizovaně načítají hodnoty z vložených dat jednotlivých částí kontrolního hlášení, do části A a B.

Přečtěte si také:

Sociální, zdravotní a nemocenské pojištění a informace o přehledech

Jak se podává kontrolního hlášení?

Kontrolní hlášení lze podat dvěma způsoby:

• prostřednictvím Daňového portálu – aplikace Elektronická podání pro Finanční správu ČR (EPO) – zde s autentizací subjektu pomocí: ZAREP, nebo identifikace, s níž se lze přihlásit do datové schránky podatele, nebo s využitím tzv. E-tiskopisu generovaného aplikací EPO. E-tiskopis bude muset být doručen správci daně (FÚ) nejpozději v termínu pro podání KH (tj. do 25. dne v daném měsíci pro podání)
• datovou schránkou – kde přílohou bude příslušné podání KH ve formátu a struktuře XML (dané právě dokumentací k aplikaci EPO). K dispozici je na webu finanční správy a také na Daňovém portálu.

Jaké jsou pokuty u kontrolní hlášení k DPH?

Pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vzniká mu povinnost uhradit pokutu ve výši:

• 1000 Kč, pokud jej dodatečně podá, aniž by k tomu byl vyzván,
• 10 000 Kč, pokud jej podá v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl správcem daně vyzván,
• 30 000 Kč, pokud jej nepodá na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení, nebo
• 50 000 Kč, pokud jej nepodá ani v náhradní lhůtě.

Výše pokut je na základě daňového balíčku, tedy v souladu s ustanovením § 101h odst. 2 zákona o DPH ve znění od roku 2023 podle § 101h odst. 1 písm. b) až d) poloviční, pokud je:

• plátce fyzickou osobou,
• ke dni, ve kterém vznikla povinnost uhradit tuto pokutu (tj. došlo k porušení povinnosti ve vztahu ke kontrolnímu hlášení), zdaňovacím obdobím plátce kalendářní čtvrtletí (tj. právnické osoby se čtvrtletním zdaňovacím obdobím), nebo
• plátce je společností s ručením omezeným, která má jednoho společníka, přičemž tento společník je fyzickou osobou; pro účely posouzení splnění těchto podmínek je rozhodným dnem:
• 1. první den kalendářního čtvrtletí, ve kterém vznikla povinnost uhradit tuto pokutu (tj. došlo k porušení povinnosti ve vztahu ke kontrolnímu hlášení), nebo 
• 2. den vzniku této společnosti, pokud tato skutečnost nastane po rozhodném dni podle bodu 1.

Finanční úřad může navíc těm podnikatelům, kteří nesplněním povinnosti související s kontrolním hlášením závažně ztěžují nebo maří správu daní, udělit pokutu až do výše 500 000 Kč.

Na výzvu správce daně musí poplatník zareagovat do 5 pracovních dní. U výzvy k podání KH v náhradní lhůtě. U výzvy ke změně, doplnění nebo potvrzení údajů je od 2023 při doručení do datové schránky lhůta až 17 dnů.

Lze pokuty prominout?

V zákoně je od konce července 2016 rovněž institut prominutí pokuty, který se týká pokut v pevné výši 10 000 Kč, 30 000 Kč a 50 000 Kč, a institut vyloučení vzniku pokuty, který týká pokuty v pevné výši 1000 Kč.

V případě pokuty ve výši 1000 Kč je tolerováno jedno pochybení pro daný kalendářní rok. Správce daně toto zohledňuje automaticky bez nutnosti podávat žádost.

Na základě daňového balíčku došlo ke zmínění, kdy se automaticky odpouští i první pokuta v daném roce ve výši 10 000 Kč a 5000 Kč u OSVČ, tedy za podání kontrolního hlášení v náhradní lhůtě po výzvě finančního úřadu.

To, za jakých podmínek a v jak velké výši se pokuty odpouští, upřesňuje metodický pokyn finančního úřadu. Aby plátci DPH vůbec měli šanci, že se úřad bude jejich žádostí zabývat, nesmí se jednat o podnikatele, který v posledních 3 letech závažným způsobem porušil daňové nebo účetní právní předpisy.

Pokud podnikatel tuto podmínku splňuje, pokuta mu může být odpuštěna až do výše 100 %. Zda a v jaké výši se tak skutečně stane, však závisí na dvou kritériích. Jde o ospravedlnitelný důvod prodlení a četnost porušování povinností při správě daní daňovým subjektem. Zatímco ospravedlnitelné důvody stanoví procentuální základ, kolik může úřad podnikatelům na pokutě odpustit, druhé kritérium – četnost porušování povinností při správě daní výši procent prominutí snižuje. U všech stanovených porušování povinností jde o snížení o 50 procentních bodů.

Lze například prominout:

• jednu libovolnou pokutu ve výši 10, 30 a 50 tisíc korun,
• pozdní reakci do 5 následujících pracovních dní po uplynutí lhůty výzvy k podání kontrolního hlášení za předpokladu, že povinnost podat kontrolní hlášení plátci skutečně nevznikla,
• pozdní reakci do 5 následujících pracovních dní po uplynutí lhůty na výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů v situaci, kdy plátce potvrzuje správnost naposledy podaného kontrolního hlášení,
• další pokuty upravené pokynem GFŘ D-29