Jak změní povinný příspěvek zaměstnavatele na produkty na stáří dosavadní pravidla?

Zákon o povinném příspěvku na produkty spoření je po druhém čtení v Poslanecké sněmovně. Má číslo sněmovního tisku 894. Přinese zaměstnavatelům povinnost příspěvku na produkty spoření na stáří zaměstnancům zařazeným ve třetí rizikové kategorii podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Plánovaná účinnost je od 1. července 2025, ale pravděpodobněji bude k pozdějšímu datu.

V předchozím článku jsme popisovali možnost odchodu do předůchodu, se kterou by mohl zaměstnancům nově připravovaný zákon pomoci. Nyní se zaměříme na obsah nového zákona.

Přečtěte si také:

Nová legislativa pomůže rizikovým zaměstnancům k předdůchodu

Zákon o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří

Navržený právní předpis není rozsáhlý. Jde o pouhých 8 paragrafů, včetně přechodných ustanovení. Samozřejmě dále následují změny souvisejících předpisů. Jde o úpravu zákona o inspekci práce (možnost kontroly dodržovaní nových povinností zaměstnavatelů) a zákona o doplňkovém penzijním spoření. Zde se má upravit řada ustanovení, zejména v oblasti splnění podmínek a možností čerpání předdůchodu.

Vymezení základních pojmů

Následující odstavec definuje pro účely tohoto zákona základní pojmy. Zaměstnanec, zaměstnavatel, produkt spoření na stáří, povinný příspěvek, rizikovou práci, směnu, vyměřovací základ a rozhodné období. Základní pojmy jako je zaměstnanec a zaměstnavatel jsou jasné. Pojmem produkt spoření na stáří je pro účely tohoto zákona myšleno pouze doplňkové penzijní spoření a penzijní připojištění se státním příspěvkem. Pro daňové účely je pojem produkt spoření na stáří širší, obsahuje také životní pojištění a dlouhodobý investiční produkt.

Pojem povinný příspěvek

Pojem povinný příspěvek je příspěvek, který bude podle návrhu nového zákona zaměstnavatel povinen na produkt spoření na stáří platit. Důležité je jeho odlišení od dobrovolného příspěvku, jenž je již nyní coby zaměstnanecký benefit v řadě případů zaměstnavatelem poskytován. Návrh zákona kupodivu nevylučuje, aby dosavadní dobrovolný příspěvek, který zaměstnavatel dosud platil na základě pracovní smlouvy, kolektivní smlouvy nebo interní směrnice nahradil povinným příspěvkem. V tom případě by některým zaměstnancům nadále platil dobrovolně ve formě benefitu. Jiným, kteří vykonávají rizikovou práce by platil rovněž, avšak povinně. V takovém případě opatření postrádá smysl. Zde by ideálně měly odbory, rada zaměstnanců či sami zaměstnanci zareagovat tak, aby zaměstnavatelé poskytovali nadále příspěvky všem zaměstnancům a nad rámec benefitu povinně zaměstnancům vykonávajícím rizikovou práci.

Pojem riziková práce a rozhodné období

Důležitým pojmem je riziková práce. Obecně se hovoří o zaměstnancích, kteří vykonávají práci zařazenou do třetí rizikové kategorie. Ovšem, ne všech zaměstnanců zařazených v této kategorii se bude povinný příspěvek zaměstnavatele týkat. Rizikovou prací je zde myšlena práce, která je podle předpisů upravujících ochranu veřejného zdraví zařazena do kategorie třetí pro vybrané faktory pracovních podmínek. A to vibrace, zátěž chladem, zátěž teplem nebo celková fyzická zátěž (zátěž při dynamické fyzické práci vykonávané velkými svalovými skupinami).

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

Rozhodným obdobím bude kalendářní měsíc. Pro nárok na příspěvek pak bude rozhodující, zda zaměstnanec v kalendářním měsíci odpracoval určitý počet směn, při nichž vykonával rizikovou práci. Aby se tato směna mohla započítat, musí zaměstnanec tuto rizikovou práci vykonávat převážnou část směny.

Směna rizikové práce

Povinný příspěvek zaměstnavatele bude příslušet po odpracování určitého počtu směn rizikové práce. Tudíž bude důležité nejen vyhodnocení rizikové práce, za které příspěvek přísluší, ale také správně stanovit jejich počet. K tomu bude nezbytná pečlivá evidence hodin odpracovaných v rizikové práci a logicky i úprava mzdového programu.

V návrhu zákona se uvádí: Jestliže je směna kratší, než 8 hodin, započítá se do počtu směn rizikové práce každá započatá hodina délky směna jako jedna osmina směny rizikové práce. Jde-li tedy o směnu, která je vyhodnocena jako směna rizikové práce, tj. riziková práce je vykonávána po její převážnou část.

Příklady:

• Desetihodinová směna s výkonem rizikové práce 7 hodin se posoudí jako směna rizikové práce a započte se 1,25 hodin, tj. deset osmin směny rizikové práce.
• Směna trvající 3,5 hodiny s výkonem rizikové práce se vyhodnotí jako směna rizikové práce a započte se pro tyto účely jako 0,5 (čtyři osminy). Počítá se každá započatá hodina rizikové práce.
• Z osmihodinové směny byly v rizikové práci odpracovány pouze 3 hodiny. Tato směna se jako směna rizikové práce nevyhodnotí, nezapočítá se nic.

Vyměřovací základ, ze kterého se bude procentní sazbou podle počtu odpracovaných směn v rizikové práce stanovovat povinný příspěvek zaměstnavatele, bude shodný s vyměřovacím základem zaměstnance podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení.