Pro zjištění průměrného výdělku pro pracovněprávní účely je důležité rozlišení, kdy se jedná o mzdu, plat, jejich náhradu nebo zaměstnanecký benefit. Z daňového pohledu pak, zda jde o benefit zdanitelný či od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozený.
Co se dozvíte v článku
Benefity z pohledu pracovněprávního
Mzdou zaměstnance je pro tyto účely myšlena nejen samotná mzda, ale také osobní ohodnocení, odměny za práci (ne odměna za pracovní pohotovost), příplatky ke mzdě (např. příplatek za práci přesčas, za práci v noci), doplatky do minimální mzdy, doplatek poskytovaný do průměrného výdělku příslušející při výkonu jiné práce (při převedení na jinou práci) či naturální mzda (je-li poskytována jako mzda, nikoli jako zaměstnanecká výhoda – benefit). Obdobně to platí pro plat. Rozhodně ale nelze zahrnout plnění, které nemá povahu mzdy (platu).
Nezahrnují se zde náhrady mzdy, které zaměstnanec dostává za období, kdy práci nevykonává (počítat náhradu z náhrady by postrádalo smysl). Zejména jde o náhrady mzdy (platu) za dočasnou pracovní neschopnost, čerpanou řádnou dovolenou, dále cestovní náhrady, náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce, výnosy ze zaměstnaneckých akcií, odměny za pracovní pohotovost, plnění věrnostní a stabilizační povahy (včetně motivačních příspěvků), odměny za vynálezy a zlepšovací návrhy, sociální výpomoc zaměstnavatele, zaměstnanecké benefity (např. příspěvky na dovolenou, na Vánoce, nepeněžní výhoda v možnosti využití vozidla nejen k služebním, ale také k soukromým účelům, poskytované ošatné, příspěvky na dopravu do zaměstnání atd.), odměny z fondu kulturních a sociálních potřeb a další.
Naopak, pokud by byla půlroční odměna označena jako vánoční, respektive odměna na dovolenou, poskytována v návaznosti na vyhodnocení pracovních výsledků konkrétního zaměstnance, případně i celého oddělení (firmy) za dané pololetí, o mzdové plnění by se jednalo. Není tudíž rozhodující, jak je takové plnění označeno, podstatná je okolnost, zda lze plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci podřadit pod pojem mzda. Zjednodušeně řečeno, vše, co je mzdou (platem), musí být zahrnuto do hrubé mzdy pro účely zjištění průměrného výdělku, co mzdou (platem) není, do hrubé mzdy započítáno být nesmí. Je zjevné, že zaměstnanecké benefity nejsou mzdou nebo platem, a tudíž se do hrubé mzdy nepočítají.
Mzda nebo benefit?
Typickým benefitem, tj. nemzdovou složkou, bude odměna při odchodu do důchodu, životním či pracovním jubileu, narození dítěte, odměna za získání nového zaměstnance, příspěvek na dojíždění, odměna dárci krve, ale také příspěvek na produkty spoření na stáří či pojištění dlouhodobé péče.
Nárok na benefity však musí mít všichni zaměstnanci, případně skupiny zaměstnanců. Pokud by zaměstnavatel podmiňoval nárok na benefity odpracováním určitého počtu směn, „zdravostí“ zaměstnance (zde by se navíc jednalo o diskriminaci), nebude se jednat o benefit, ale o mzdovou složku odměňování. Obdobně je tomu u nepřítomnosti kupříkladu z důvodu čerpání mateřské či rodičovské dovolené. Benefit nesmí být vázán na (ne)přítomnost v zaměstnání.
Jaké zdravotní benefity preferujete?
Benefity z pohledu daňového
Od daně z příjmů ze závislé činnosti (a tím i od odvodů sociálního a zdravotního pojištění) jsou podle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů osvobozena nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě
- pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení nebo pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis; tato plnění jsou osvobozena v úhrnu do výše průměrné mzdy za zdaňovací období (v roce 2026 jde o částku 48 967 Kč),
- použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení, poskytnutí rekreace nebo zájezdu, použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele nebo tělovýchovných a sportovních zařízení nebo poskytnutí příspěvku na kulturní nebo sportovní akce nebo příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy; tato plnění jsou osvobozena v úhrnu do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období (v roce 2026 jde o částku 24 483,50 Kč).
Od roku 2026 se do uvedeného ustanovení doplnilo, že v případě zaměstnaneckých benefitů jde o nepeněžní plnění, která nejsou mzdou, platem, odměnou ani náhradou za ušlý příjem. V reakci na změnu vydalo Generální finanční ředitelství dne 15. září 2025 informaci s cílem odlišení daňového režimu zaměstnaneckých benefitů od naturální mzdy a obdobných plnění zaměstnavatele zaměstnancům. Cílem novelizované úpravy pro účely uplatňování osvobození příjmů zaměstnanců je výslovně odlišit zaměstnanecké benefity od takových druhů příjmů, které jsou vázány na pracovní výkon zaměstnance, ať už jsou poskytovány v jakékoliv formě. Osvobození od daně z příjmů fyzických osob nelze uplatnit v případě nepeněžních plnění poskytovaných zaměstnavatelem zaměstnanci, která svým charakterem představují mzdu, plat, odměnu nebo náhradu za ušlý příjem, tedy plnění poskytovaná zaměstnanci za vykonanou práci.
Plnění, která jsou vázána na výkon práce zaměstnance, například poskytnutí odměny za splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu nebo předem stanoveného mimořádně náročného úkolu, čtvrtletní, pololetní či roční odměny vyplácené ve vazbě na výkon práce, nemohou být od daně osvobozena. Naopak zaměstnanecké benefity, které jsou zaměstnavatelem poskytovány nad rámec běžné mzdy, platu či odměn z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, přičemž jejich poskytnutí nesouvisí s vykonanou prací zaměstnance, jsou nadále od daně osvobozeny.
Smyslem poskytování zaměstnaneckých benefitů je nejen zvýšení motivace zaměstnanců, jejich loajality a spokojenosti, ale i zvýšení atraktivity zaměstnavatele na trhu práce. Kompletní znění vydané informace je k dispozici na webových stránkách finanční správy.
Z toho důvodu bylo nutné problematiku zaměstnaneckých benefitů v roce 2026 přehodnotit a případně i upravit interní směrnice nebo kolektivní smlouvy týkající se poskytování zaměstnaneckých benefitů.