Zaměstnavatelé se v roce 2012 potýkali s hned několika legislativními změnami. Zejména se jednalo o rozsáhlou novelu zákoníku práce a nový zákon o specifických zdravotních službách. Připomeňme si některé z nich, které v průběhu roku zamotaly hlavu nejen jim, ale i jejich mzdovým účetním a personalistům.
Velká novela zákoníku práce
Velká novela zákoníku práce účinná od 1. ledna 2012 přinesla řadu významných novinek. Některé přicházely do praxe postupně, jiné byly aktuální už na přelomu roku, kupříkladu pracovní poměr uzavřený na dobu určitou v roce 2011, přecházející do roku 2012.
Čtěte více:
- Co s pracovními poměry uzavřenými na dobu určitou před 1.1.2012?
- Záludnosti doby určité na přelomu roku 2011/2012
Významné změny velké novely zákoníku práce účinné od počátku roku 2012, o kterých server Podnikatel.cz postupně informoval:
- úprava zkušební doby (Přijímáte nové zaměstnance? Dejte si pozor na datum 1. ledna)
- pracovní poměr uzavřený na dobu určitou (Pracovní poměr na dobu určitou v roce 2012. Je možné se odchýlit?)
- možnost dočasného přidělení zaměstnance (Legislativní změny roku 2012 v mzdové a personální oblasti)
- nový výpovědní důvod – zvlášť hrubé porušení léčebného režimu v době poskytování náhrady mzdy (Jak propustit zaměstnance v době nemoci?)
- změna v poskytování odstupného (Dostanete padáka. Máte nárok na podporu i odstupné?)
- nová úprava přesčasů (Nová úprava přesčasů udělala z pracovníků levnou námezdní sílu)
- evidence pracovní doby podle nových podmínek (Evidence pracovní doby podle nových pravidel)
- změna podmínek pro výplatu mezd (Zákoník práce 2012 mění podmínky pro výplatu mezd)
- změny v krácení cestovních náhrad (Změny v tuzemských cestovních náhradách 2012)
- nová pásma zahraničního stravného (Poskytujete správně zahraniční cestovní náhrady od roku 2012?)
- změna podmínek čerpání dovolené (Dosud nevybraná dovolená může po změnách od roku 2012 „propadnout“)
Samostatnou kapitolou pak byla dohoda o provedení práce. Rozsah práce, který je možné u jednoho zaměstnavatele sjednat, se zvýšil ze 150 na 300 hodin ročně. Na druhou stranu nyní dohody s měsíční zúčtovanou odměnou vyšší než 10 000 korun podléhají odvodům sociálního a zdravotního pojistného. To zpočátku působilo potíže při přihlašování a odhlašování těchto dohod. Zaměstnavatelé se totiž museli vypořádat s rozdílnými termíny podání přihlášek i odhlášek a s odlišným postupem při opakovaných dohodách v jednom měsíci. Z hlediska zdravotního pojištění se totiž limit odměny u každé dohody posuzuje samostatně, na rozdíl od sociálního pojištění, kdy se odměny z dohod uzavřených s jedním zaměstnancem v jednom měsíci pro posouzení výše limitu sčítají.
Čtěte více:
- Dohoda o provedení práce 2012
- Chaos v dohodách o provedení práce. Víme, jak z toho ven
- Dohoda o provedení práce v otázkách a odpovědích
Nelegální práce
Dalším novoročním „strašákem“ zaměstnavatelů byla novela zákona o zaměstnanosti. Zde bylo změněno ustanovení § 5, na základě kterého je nelegální prací pokud fyzická osoba nevykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy (jestliže nejde o manžela nebo dítě této fyzické osoby).
Na tuto změnu reagovalo ministerstvo práce a sociálních věcí vydáním metodického pokynu, na základě něhož inspektoři práce zahájili celou řadu kontrol a vyměřili nemalé sankce za nepředložení pracovní smlouvy či podezření z takzvaného švarcsystému. O počtu postihů a výši vyměřených sankcí státní úřad inspekce informoval v pravidelně vydávaných měsíčních zprávách. Pokutované firmy se ale většinou proti výsledku kontroly obhajovaly ve správním řízení a velká část z nich následně se svými argumenty uspěla.
Čtěte také:
- Zaměstnáváte na černo? Připravte se na kontroly. Budou důsledné
- Při kontrole švarcsystému se můžete bránit. Víme jak
- Pracujete venku nebo na stavbě? Musíte mít v montérkách svou smlouvu
Zákon o zaměstnanosti změnil i pravidla náhradního plnění za nezaměstnávání zdravotně postižených osob (OZP) u zaměstnavatelů s přepočteným ročním počtem zaměstnanců větším než 25.
Povinnost mohou splnit:
- zaměstnáním 4 % OZP v pracovním poměru,
- odebráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců OZP nebo od osob samostatně výdělečně činných, jež nezaměstnávají jiné osoby, ale oni sami jsou osobami zdravotně postiženými,
- odvodem do státního rozpočtu,
- kombinací výše uvedeného.
A právě odebírání výrobků nebo poskytování služeb bylo od roku 2012 výrazně upraveno. Poskytovatelé náhradního plnění jsou totiž v částce, kterou mohou pro tyto účely zaměstnavatelům jako náhradní plnění potvrdit nově omezeni 36 násobkem průměrné mzdy za každého svého zaměstnance. To může přinést potíže zejména koncem kalendářního roku, kdy bude řada zaměstnavatelů marně objednávat u těchto poskytovatelů výrobky nebo služby. Jestliže již budou mít firmy zaměstnávající alespoň 50 procent zdravotně postižených osob nově stanovený limit vyčerpán, nemohou odběratelům vystavit potvrzení o odebrání zboží nebo služeb pro účely náhradního plnění.
Čtěte více: Za (ne)zaměstnávání zdravotně postižených milionová pokuta
Pracovnělékařská péče a prohlídky u dohod
Podle nového zákona musí zaměstnavatelé postupovat nejpozději od 1. dubna 2013.
Významné legislativní změny nemusí být účinné pouze od počátku nového roku. Mezi takové patří i zákon o specifických zdravotních službách účinný od dubna 2012. Na základě tohoto právního předpisu jsou zaměstnavatelé povinni uzavřít smlouvu s poskytovatelem pracovnělékařské péče. Poskytovatel – lékař vyhotovuje pro zaměstnavatele lékařské posudky, ale nově například vykonává dohled a dozor. Protože v souladu s § 98 zákona o specifických zdravotních službách je možné postupovat do 31. března 3013 podle dosavadních předpisů, odsouvá se tato povinnost na následující kalendářní rok.
Obdobně to platí pro povinnost vstupních lékařských prohlídek u dohod konaných mimo pracovní poměr, kde se předpokládá jejich zrušení nebo alespoň zmírnění pouze pro rizikové práce nebo práce, kde to vyžaduje zvláštní právní předpis. Novinkou je rovněž povinná úhrada vstupních lékařských prohlídek zaměstnavatelem, jestliže je uzavřen pracovní poměr a zaměstnanec se se zaměstnavatelem nedohodne jinak. Kupříkladu v pracovní smlouvě.
Čtěte také:
- Víte, že vstupní lékařské prohlídky u dohod jsou stále povinné?
- Zmatky kolem nové úhrady za vstupní lékařskou prohlídku. Oslovili jsme odborníky
- Prohlídky u lékaře vyjdou podnikatele na stovky milionů. Čtěte, za co připlatí
- Další novinky u lékařů. Čtěte, jak často musí zaměstnanci nově na prohlídky
- Zákon o specifických zdravotních službách. Nové povinnosti pro zaměstnavatele
- Pracujete na dohodu? Od dubna vás čeká povinná lékařská prohlídka
