Namísto odstupného hrazeného zaměstnavatelem ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku přísluší aktuálně zaměstnanci při výpovědi pro nemoc z povolání nebo pro pracovní úraz jednorázová náhrada ze zákonného úrazového pojištění zaměstnavatelů. Nečekaně se však objevil problém se srážkou ze mzdy v situaci, kdy jde o zaměstnance s exekučními nebo insolvenčními srážkami ze mzdy. Zaměstnavatelé netuší, jak mají v praxi postupovat.
Co se dozvíte v článku
Splatnost jednorázové náhrady
Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem podle § 52 písm. d) zákoníku práce z důvodu, že pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, přísluší při skončení pracovního poměru jednorázová náhrada ve výši dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku. Zaměstnanci přísluší náhrada podle věty první rovněž v případě, že k rozvázání pracovního poměru došlo dohodou uzavřenou z téhož důvodu.
Náhradu vyplatí zaměstnavatel po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě náhrady v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty. Náhradu bude zaměstnavateli refundovat pojišťovna ze zákonného pojištění zaměstnavatelů.
Postupu při zdanění a odvodům pojistného z nové jednorázové náhrady se již server Podnikatel.cz věnoval. Nedořešený zůstává problém s možnými exekučními či insolvenčními srážkami ze mzdy.
Ministerstvo by z jednorázové náhrady nesráželo
Podle Ministerstva spravedlnosti ČR jednorázová náhrada srážkám ze mzdy nepodléhá. Důvodová zpráva k příslušnému návrhu konstatuje, že jednorázová náhrada při skončení pracovního poměru je nemajetkovou újmou – satisfakcí za to, že v důsledku pracovního úrazu, nemoci z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí zaměstnanec ztratil zdravotní způsobilost konat dosavadní práci, a proto došlo ke skončení pracovního poměru. Je tedy zřejmé, že je odlišována od odstupného. Vzhledem k tomu, že je nová jednorázová náhrada upravena v zákoníku práce a že ji vyplácí zaměstnavatel, lze se domnívat, že tato náhrada je příjmem, který má pracovněprávní charakter.
Vysvětlil za ministerstvo Michal Pleskot.
Z judikatury Nejvyššího soudu plyne, že z příjmů (pohledávek), jež mají vztah k výkonu práce nebo které nahrazují mzdu jako odměnu za práci anebo jsou poskytovány vedle ní, lze výkonem rozhodnutí (exekucí) postihnout právě a jen ty příjmy (pohledávky), které jsou uvedeny v taxativním výčtu, jenž stanoví ustanovení § 299 odst. 1 občanského soudního řádu. Výše uvedená náhrada ve výčtu § 299 odst. 1 zmíněného zákona uvedena není. Není-li nová jednorázová náhrada zahrnuta ve výčtu podle § 299 odst. 1 občanského soudního řádu a považujeme-li ji za pohledávku, která má pracovněprávní charakter, nelze tuto náhradu postihnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí podle exekučního řádu.
Uzavřel Michal Pleskot a upozornil, že Ministerstvo spravedlnosti ČR nebylo předkladatelem příslušného návrhu a ani mu nepřísluší podávat závazný výklad právních předpisů.
Exekutoři naopak srážky požadují
Exekutorská komora ČR připustila, že nová právní úprava není ve směru k srážkám z plnění zcela jednoznačná, a to především kvůli tomu, že zákon používá výraz „jednorázová“ náhrada. Výklad této právní úpravy pak může vzbuzovat dojem, že se srážky z takového plnění budou posuzovat jinak než u klasického odstupného. Máme však za to, že ve skutečnosti se tato náhrada, vyplácená při výpovědi ze zdravotních důvodů, má považovat z pohledu exekuce za obdobu odstupného. Z hlediska výpočtu nezabavitelné částky by se tedy i u této „jednorázové“ náhrady uplatňovalo přiměřené rozdělení na dvanáct částí, podobně jako u klasického odstupného. To znamená, že nezabavitelná částka by byla uplatněna dvanáctkrát a zabavitelná by byla pouze část přesahující tento rámec.
Uvedl Jan Mlynarčík.
Z právního hlediska by se podle názoru Komory při srážkách z této náhrady postupovalo podle § 299 odst. 4 občanského soudního řádu, který odkazuje na zvláštní úpravu pro odstupné (viz § 299 odst. 1 písm. g) občanského soudního řádu). Zástupci exekutorů považují náhradu podle § 271ca zákoníku práce svým charakterem za obdobnou odstupnému. Jedná se o plnění při skončení pracovního poměru, jehož zvláštní právní režim je odvozen zejména od skutečnosti, že je hrazeno z prostředků zákonného úrazového pojištění.
Protichůdné názory na srážky ze mzdy
Je zřejmé, že dokud nedojde k legislativnímu zpřesnění zákona nebo ke sjednocení praxe prostřednictvím judikatury Nejvyššího soudu, nebude postup jednoznačný. Server podnikatel.cz požádal rovněž o názor FABIAN & PARTNERS, advokátní kancelář. Pavel Fabián přehledně shrnul oba rozdílné právní názory.
1. Názor, že se srážet NEMÁ (dle Ministerstva spravedlnosti ČR):
- Logika: Tento pohled se opírá o účel této náhrady. Nejedná se o příjem, který by zvyšoval životní úroveň zaměstnance, ale o paušalizovanou náhradu nákladů, které zaměstnanec vynaložil v zájmu zaměstnavatele. V tomto smyslu se podobá cestovním náhradám, které jsou ze srážek výslovně vyloučeny (§ 299 občanského soudního řádu). Protože zákonodárce na novou náhradu v § 299 občanského soudního řádu nepamatoval, dovozuje se, že by se s ní mělo zacházet podobně jako s jinými účelovými náhradami.
- Problém: Ustanovení § 299 občanského soudního řádu obsahuje taxativní (úplný) výčet příjmů nepodléhajících výkonu rozhodnutí. Co v něm není uvedeno, to srážkám podléhá. Tento výklad je tedy spíše teleologický (podle účelu), ale nemá přímou oporu v textu zákona. Samo ministerstvo ve svém vyjádření upozornilo, že nejde o závazný právní výklad.
2. Názor, že se srážet MÁ, ale s 12× nezabavitelnou částkou (dle Exekutorské komory ČR):
- Logika: Tento názor připouští, že náhrada podléhá srážkám, ale snaží se zohlednit její charakter. Analogie s odstupným (§ 286 občanského soudního řádu) je podle názoru Pavla Fabiána poměrně kreativní. Odstupné je sice jiný typ příjmu, ale je to také jednorázová platba, u které zákonodárce uznal, že má pokrýt delší časové období, a proto se čistá mzda pro účely srážek rozpočítává na příslušný počet měsíců. Exekutorská komora ČR zde zřejmě dovozuje, že když je paušální náhrada nákladů stanovena za období 12 měsíců, měla by se pro účely srážek „fiktivně“ rozdělit do 12 měsíců, což by vedlo k uplatnění 12 nezabavitelných částek.
- Problém: Toto je opět jen výkladová analogie, která nemá oporu v zákoně. § 286 občanského soudního řádu hovoří výslovně a pouze o odstupném a dalších příjmech poskytnutých na delší dobu. Zda lze pod tento paragraf zahrnout i paušální náhradu nákladů, je přinejmenším sporné.
Riziko provedení či neprovedení srážek ze mzdy
Jak má zaměstnavatel v praxi postupovat? V situaci, kdy neexistuje jasný zákonný postup ani sjednocující judikatura, se zaměstnavatel podle osloveného právníka ocitá v nezáviděníhodné pozici mezi dvěma riziky:
- Když srážku provede: Riskuje žalobu ze strany zaměstnance za neoprávněně provedenou srážku.
- Když srážku neprovede: Riskuje postih ze strany exekutora za nesplnění povinnosti plátce mzdy.
Nezbytná je aktivní komunikace a závazný pokyn od exekutora
Doporučený postup Pavla Fabiána z FABIAN & PARTNERS, advokátní kanceláře je založen na principu předběžné opatrnosti a minimalizaci rizika pro zaměstnavatele:
1. Aktivní komunikace s exekutorem: Toto je naprosto klíčový krok. Zaměstnavatel by neměl činit rozhodnutí sám, ale měl by přenést odpovědnost na toho, kdo výkon rozhodnutí nařídil.
2. Formální dotaz na exekutora: Jakmile má zaměstnavatel vyplatit tuto jednorázovou náhradu zaměstnanci v exekuci, měl by neprodleně (ideálně datovou schránkou) zaslat soudnímu exekutorovi formální dotaz. V tomto dotazu:
- Oznámí, že se chystá vyplatit jednorázovou náhradu nákladů dle § 271ca zákoníku práce ve výši XY Kč.
- Upozorní na legislativní nejasnost a absenci explicitní úpravy v § 299 občanského soudního řádu.
- Zmíní protichůdné výkladové názory (např. výše uvedené vyjádření ministerstva spravedlnosti ČR vs. názor Exekutorské komory ČR).
- Požádá exekutora o závazné stanovisko (pokyn), jak má jako plátce mzdy postupovat – tedy zda má z této částky provést srážku, a pokud ano, jakým způsobem (s jednorázovým nebo vícenásobným uplatněním nezabavitelné částky).
3. Postup do doby obdržení odpovědi: Do obdržení závazného pokynu od exekutora je nejbezpečnější srážku z této konkrétní částky neprovádět nebo spornou částku deponovat (držet odděleně na účtu) a exekutora o tomto postupu informovat. Tím zaměstnavatel prokazuje, že nejedná svévolně, ale čeká na pokyn oprávněné osoby.
Proč je vyžádání si závazného pokynu od příslušného exekutora nejbezpečnější?
Provedení srážky či její neprovedení na základě vlastního uvážení zaměstnavatele s sebou nese zbytečné právní riziko. Zaměstnavatel je povinen řídit se pokyny exekutora. Pokud si vyžádá v nejasné situaci pokyn, nemůže být následně sankcionován za to, že se tímto pokynem řídil, nebo že na něj čekal. Efektivně přesune odpovědnost za výklad nejasného zákona z vlastních beder na exekutora.
Konstatoval Pavel Fabián.
ČLÁNKY DO MAILU