Mzdové účetnictví

Nepostižitelné minimum se od ledna 2020 zvyšuje. Další zvýšení bude následovat. Zřejmě již v březnu.

Spolu se zvýšením minimální mzdy se zvyšuje i mzda zaručená, respektive její nejnižší úrovně dle jednotlivých skupin.

Zaměstnavatelé se v souvislosti s dočasnou pracovní neschopností zaměstnanců setkávají i s komplikovanějšími případy. Zvládnou je eNeschopenky?

Redukční hranice pro náhradu mzdy a nemocenské se každoročně mění. Od roku 2020 se mění nejen částky, ale i podmínky.

Povinné elektronické dočasné pracovní neschopnosti se dotknou i zaměstnanců. Od roku 2020 jim bude vydáván už jen „Průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce“.

Ano i ne. Záleží, jakým způsobem je mzda stanovena. Ani poskytování příplatků není stejné. Vysvětlíme na příkladech.

O změnách v exekucích se hovoří již dlouho. Zaměstnavatelům by mohly při provádění srážek ze mzdy významně pomoci, věřitelé zřejmě jásat nebudou.

Zahraniční sazby cestovních náhrad se každoročně mění. Je připraveno poměrně hodně změn. A to i ve státech, kde se na pracovní cesty jezdí častěji.

Zejména od účinnosti GDPR. Jasno do celé záležitosti vneslo veřejné stanovisko Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům, ať už se jedná o řidiče z povolání či řidiče referenty, vozidlo k služebním účelům. Mohou způsobit škodu.

Již delší čas se hovoří o připravovaných novelách zákoníku práce. Některé změny pouze zpřesňují dosavadní podmínky, jiné jsou zásadní a dlouho očekávané.

Poskytovatelé programů se na změny připravují. Nabízená řešení se liší. Někteří je poskytnou v rámci pravidelného upgradu, jiní za poplatek.

V případě odvodu zdravotního pojištění platí určitá pravidla. Mohou zde nastat situace, které „zaskočí“ i zkušené mzdové účetní.

Nejen zaměstnancům, ale i osobám samostatně výdělečně činným se změní postup při dočasné pracovní neschopnosti.

Nejedná se jen o problém daňové uznatelnosti nákladů u zaměstnavatele. Ve hře je zdanitelný příjem na straně zaměstnance.

Namísto vlastnoručního podpisu se v praxi běžně využívá podpisové razítko. Je možné ho využít i u výpovědi? Rozhodl Nejvyšší soud ČR.

Vyšetření či ošetření bylo nutné provést v pracovní době, ale v nejbližším zdravotnickém zařízení mají plno. Má zaměstnanec nárok na placené volno?

Zaměstnavatelé stále častěji zaměstnávají zaměstnance, kteří mají trvalý pobyt i rodinu v zahraničí. Zcela logicky požadují výplatu v cizí měně.

Zrušení pracovního poměru ve zkušební době s následným dodáním dočasné pracovní neschopnosti se zpětným datem je problematické. Zejména pro zaměstnavatele.

Zaměstnavatelé v praxi často telefonují zaměstnancům na jejich soukromá čísla, zasílají elektronické výplatní pásky na soukromé e-mailové adresy.

Od 1. ledna 2020 stát zavádí plně funkční elektronické dočasné pracovní neschopnosti, takzvané eNeschopenky. Zaměstnavatelé prozatím nemají zcela jasno.

Připravovaná novela exekučního řádu jednoznačně vyřeší spory o poskytování či neposkytování součinnosti v exekucích.

Má své výhody při uplatnění cestovních náhrad. Pro zaměstnance i zaměstnavatele. Pracovní cestou může být u zaměstnance i cesta do sídla firmy.

Slibovaná kompenzace zaměstnavatelům za administrativní zátěž při zpracování exekučních srážek je tu. Kdo ji zaplatí?

Inspektoráty práce se zaměřily na ochranu soukromí zaměstnanců. Vyměřují nemalé sankce. Postrachem zaměstnavatelů zdaleka není jen GDPR.

Tato změna se projeví jak v měsíčních mzdách zaměstnanců, tak v ročním zúčtování příjmů. Obdobně u osob samostatně výdělečně činných.

Změna zaměstnání se vždy dotkne řádné dovolené zaměstnance. Většinou je před skončením pracovního poměru vyčerpána nebo proplacena, ale jsou i jiné možnosti.

Odběry krve nebo jejích složek jsou dle zákoníku práce překážkou v práci. Zaměstnavatel je musí uvolnit. Platí to i u odběrů takzvaně za úplatu?

Novelou nařízení vlády o nezabavitelných částkách se upravila částka, nad kterou se srazí plně zabavitelný zbytek mzdy. Kdy bude změna poprvé použita?

Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) je účinné již více než rok. Nyní přibyl další právní předpis, a to zákon o zpracování osobních údajů.